Gagát
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Gagát. Ať už se jedná o postavu, koncept, událost nebo významné datum, Gagát zanechal nesmazatelnou stopu v historii a postupem času podnítil zvědavost a zájem bezpočtu lidí. Během několika následujících řádků se ponoříme do jeho původu, jeho dopadu na dnešní svět a do toho, jak formoval naše vnímání a chápání různých aspektů života. Připravte se na objevování nových detailů a pohledů na Gagát, když se vydáváme na vzrušující cestu jeho vlivem na svět, který obýváme.
Gagát (také černý jantar, jet, akštýn nebo kanell) je tmavý tzv. mineraloid používaný jako drahý kámen. V dřívějších dobách býval zaměňován s jantarem. Je voskově matný, černý či tmavě hnědý a neprůhledný. Vznikl milióny let trvajícím rozkladem dřeva, obvykle stromů z čeledi blahočetovitých, za vysokého tlaku. Složením je podobný hnědému uhlí a hoří. Někdy obsahuje pyritové inkluze. Jeho název je odvozen od řeky Gagátes v Malé Asii, kde byl těžen Římany.
Dnešní ložiska gagátu jsou především v Utahu, Rusku, Asturii, Francii a Německu.
Mimo antický Řím ho používali k výrobě předmětů také Vikingové, kteří ho těžili ve Velké Británii v okolí Whitby. Množství nálezů pochází hlavně z Grónska. Ozdoby z něj byly nalezeny v neolitických hrobech na území Čech. Výrobky z gagátu přispěly k prosperitě whitebského opatství v době jeho první abatyše, sv. Hildy. Vyráběly se z něj růžence, kříže i figurky. Oblíbený byl také ve viktoriánské době, a to i královnou, jež ho nosila hlavně po svém ovdovění. I v té době bylo centrem výroby gagátových šperků a sošek Whitby. Je používán hlavně na výrobu smutečních šperků.
Jako ostatním drahým kamenům byla gagátu připisována magická moc. Římané věřili, že plaší hady a vařený s vínem měl léčit bolesti zubů. Gerolamo Cardano ho doporučuje jako ochranu před nočními můrami, přízraky, inkuby a sukuby.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu gagát na Wikimedia Commons
