Gdov
V dnešním světě se Gdov stalo tématem velkého významu a zájmu. Jeho důsledky sahají od osobních po globální aspekty, které ovlivňují jednotlivce, komunity a společnosti jako celek. Dopad Gdov lze pozorovat v různých oblastech, od technologie po zdraví, politiku a kulturu. Tento fenomén vyvolal nadšení i obavy a vyvolal debatu o jeho dopadech a výzvách. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Gdov a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech, čímž poskytneme komplexní a aktualizovanou vizi tohoto tématu, které je dnes velmi důležité.
| Gdov Гдов | |
|---|---|
 Ulice Karla Marxe | |
.png) Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 58°45′ s. š., 27°49′ v. d. |
| Nadmořská výška | 40 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Severozápadní |
| Oblast | Pskovská |
 Pskovská oblast na mapě Ruska | |
  Gdov Město na mapě Pskovské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5 km² |
| Počet obyvatel | 4 379 (2010) |
| Hustota zalidnění | 875,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 14. století |
| Telefonní předvolba | (+7)81131 |
| PSČ | 181600 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gdov (rusky Гдов) je město v Pskovské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl 4 379 obyvatel. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel.
Poloha a doprava
Gdov leží na východním břehu Čudsko-pskovského jezera u ústí Gdovky. Od Pskova, správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně 125 kilometrů severně.
V Gdově končí železniční trať z Vejmarnu (kudy vede také trať z Tallinnu do Petrohradu) přes Slancy. Původně pokračovala na jih do Pskova, ale tento úsek byl zničen za druhé světové války a už nebyl obnoven.
Dějiny
Gdov je poprvé zmiňován na začátku čtrnáctého století jako severní výspa Pskovské republiky. V roce 1431 byla na dolním toku Gdovky postaveno pevnost, ale i tak byl Gdov několikrát dobyt litevskými a švédskými vojsky.
Trvale Rusku připadl Gdov roku 1617 stolbovským mírem. Od roku 1708 patřil do Petrohradské gubernie. V roce 1780 se stal Gdov městem.
Za druhé světové války byl Gdov 19. července 1941 obsazen německou armádou a dobyt zpět byl 4. února 1944 jednotkami Leningradského frontu Rudé armády v rámci Leningradsko-novgorodské operace.
Rodáci
- Táňa Savičevová (1930–1944), dětská oběť obležení Leningradu proslavená svým deníčkem
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gdow na německé Wikipedii.
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gdov na Wikimedia Commons
