Generální vikář

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Generální vikář. Prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Generální vikář je předmětem studia a debat po mnoho let a jeho význam je v dnešním světě stále patrný. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme osvětlit Generální vikář a analyzovat jeho důležitost a vliv v dnešní společnosti. Připojte se k nám na této cestě a objevte více o Generální vikář a jeho roli v současném světě.

Heraldický erb generálního vikáře.
Je stejný jako u biskupského vikáře, probošta aj., pakliže nositel není zároveň pomocným biskupem. Pokud je biskupem, používá se biskupský erb.

Generální vikář je druhý nejvyšší úřad ve správě římskokatolické diecéze. Zastupuje diecézního biskupa jako správce diecéze ve všech aspektech jeho výkonné moci, s výjimkou těch, které si biskup vyhradil pro sebe, nebo které svěřil do pravomocí některému biskupskému vikáři, a je spolu s diecézním biskupem statutárním orgánem diecéze.

Západní křesťanství

Svého generálního vikáře musí mít každá diecéze. Obsazení úřadu určuje sám diecézní biskup, který jej může přidělit i vícero lidem, viz např. královéhradeckou diecézi, která měla v letech 20082010 generální vikáře dva.

Generální vikář musí být mimo jiné kněz ve věku nejméně 30 let, nesmí být příbuzný diecézního biskupa (až do 4. stupně). Jeho moc zaniká uplynutím doby, na niž byl jmenován (není-li pomocným biskupem), zřeknutím se, odvoláním a také uvolněním úřadu diecézního biskupa.

Východní křesťanství

V řeckokatolické a pravoslavné církvi se držitel obdobného úřadu označuje jako protosyncel.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Externí odkazy

Seznamy generálních vikářů