V tomto článku prozkoumáme téma Geoid z různých úhlů. Budeme analyzovat jeho dopad na současnou společnost a také jeho historickou relevanci. Prozkoumáme také různé perspektivy, které existují kolem Geoid, od odborných názorů po osobní zkušenosti. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit nabídnout komplexní pohled na Geoid a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Kromě toho prozkoumáme možná řešení nebo přístupy k řešení problémů souvisejících s Geoid. Doufáme, že tento článek bude zajímavý pro ty, kteří chtějí prohloubit své znalosti o Geoid a jeho důsledcích v současné společnosti.
Geoid je fyzikální model povrchu Země při střední hladině světových oceánů. Je definován jako ekvipotenciální plocha vůči gravitaci, to jest plocha se stejnou úrovní tíhového potenciálu, na kterou je vektor tíhového zrychlení kolmý. Hodnota W0 geopotenciálu, kterou přijala IAU, je 62636856 m2s−2.
Geoid je vlastně reprezentovaný ekvipotenciální plochou, která co možná nejvíce přimyká ke střední klidové hladině oceánu, ale také myšleně prochází i pod povrchem Země.
Geoid, jako matematické těleso aproximující zemský povrch, pochází z roku 1871 z dílny německého matematika a fyzika Johanna Benedikta Listinga. V průběhu času dospěli vědci zdárně ke třem základním definicím geiodu:
Geoid se vůči referenčnímu zemskému elipsoidu může lišit až o ± 100 m. Pro popis geoidu je často používána jeho sférická harmonická reprezentace (funkce). Nejlepší současná sada koeficientů pro tuto reprezentaci je EGM96 (Earth Gravity Model 1996), sestavený na základě mezinárodního projektu, vedeného National Geospatial-Intelligence Agency.
Geoid určuje na zemském povrchu nadmořskou výšku v daném výškovém systému. Pro současné poziční/navigační systémy se jako referenční zemský elipsoid používá WGS84.