George Enescu
V dnešním světě je George Enescu téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, George Enescu upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad a význam vyvolaly neustálou debatu a neustálý zájem o pochopení jeho důsledků. Od svých počátků až po současnou evoluci byl George Enescu zdrojem studií, analýz a úvah. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze George Enescu a jeho vliv na současnou společnost.
| George Enescu | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 19. srpna 1881 George Enescu |
| Úmrtí | 4. května 1955 (ve věku 73 let) 8. pařížský obvod |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′44″ s. š., 2°23′31″ v. d.) Enescův hrob |
| Žánry | opera, symfonie, komorní hudba a klavírní repertoár |
| Povolání | hudební skladatel, houslista, klavírista, dirigent, hudební pedagog, vysokoškolský učitel a muzikolog |
| Nástroje | housle a klavír |
| Významná díla | Oktet Rumunská rapsodie č. 1 Oidipus Houslová sonáta č. 3 Enescuova vesnická suita … více na Wikidatech |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie |
| Manžel(ka) | Marie Cantacuzèneová (1937–1955) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George Enescu (francouzsky Georges Enesco, 19. srpna 1881, Liveni – 4. května 1955, Paříž) byl rumunský hudební skladatel, dirigent a houslista, ve své době světově nejznámější představitel rumunské hudby.
Životopis
Narodil se ve vesnici Liveni (na jeho počest později přejmenované na George Enescu) v dnešní župě Botoșani v historické Moldávii. Od dětství jevil nesmírný muzikální talent, první skladbu napsal v pěti letech. V sedmi letech začal studovat hudbu ve Vídni a později v Paříži.
Působil jako skladatel, ve dvacátých letech žil v Americe a věnoval se dirigování a vyučování hry na housle, k jeho žákům patřil i Yehudi Menuhin a Christian Ferras, v letech 1937–1938 řídil Newyorskou filharmonii. V roce 1938 se oženil s rumunskou šlechtičnou Marií Rosetti, po sovětské okupaci Rumunska emigroval do Paříže, kde zůstal do smrti, je pohřben na hřbitově Père Lachaise.
Dílo
Mnoho hudebních skladeb je inspirováno rumunskou lidovou hudbou, k nejznámějším patří Rumunské rapsódie (1901–1902) a opera Oidipus (1936). Napsal také pět symfonií, symfonickou báseň Vox maris a mnoho komorních skladeb.
Enescu je jedním z nejuznávanějších rumunských skladatelů, v Bukurešti existuje muzeum věnované jeho památce, je po něm pojmenován symfonický orchestr Enesca a festival George Enesca (jeden z největších festivalů klasické hudby ve východní Evropě, konaný každý lichý rok, obvykle v září). Je po něm pojmenováno též letiště v Bacău.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu George Enescu na Wikimedia Commons
