Gerd Faltings je téma, které vyvolalo zájem a diskusi v různých oblastech společnosti. Postupem času jeho význam nabyl na významu jak na osobní, tak na kolektivní úrovni, generuje protichůdné názory a rozšiřuje jeho pole působnosti na různé oblasti studia a výzkumu. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy související s Gerd Faltings a budeme se zabývat jeho vlivem na současnou společnost a jejím vývojem v čase. Od svého dopadu na kulturu a politiku až po svůj význam ve vědecké a technologické oblasti, Gerd Faltings zanechal významnou stopu, která si zaslouží být analyzována a pochopena jako celek.
Gerd Faltings | |
---|---|
Narození | 28. července 1954 (69 let) Gelsenkirchen |
Alma mater | Münsterská univerzita |
Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Princetonská univerzita Wuppertalská univerzita Univerzita v Bonnu |
Ocenění | Dannie Heineman Prize (1983) Fieldsova medaile (1986) Guggenheimovo stipendium (1988) Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1996) Karl-Georg-Christian-von-Staudt-Preis (2008) … více na Wikidatech |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerd Faltings (* 28. července 1954 Buer) je německý matematik věnující se aritmetické algebraické geometrii. Roku 1986 získal Fieldsovu medaili.
V letech 1972-1978 studoval matematiku a fyziku na univerzitě v Münsteru, kde pak působil jako asistent. V roce 1981 se na stejné univerzitě habilitoval. V letech 1982-1984 byl profesorem na univerzitě ve Wuppertalu, v letech 1985-1994 na Princetonské univerzitě. Od roku 1994 je ředitelem Institutu Maxe Plancka pro matematiku (Max-Planck-Institut für Mathematik) v Bonnu. K jeho žákům patří Shinichi Mochizuki či Nikolaj Dourov.
Zdroj: enwiki