Guido Gezelle

Guido Gezelle
Rodné jméno	Guido Pieter Theodorus Josephus Gezelle
Narození	1. května 1830 Bruggy
Úmrtí	27. listopadu 1899 (ve věku 69 let) Bruggy
Místo pohřbení	Centrální hřbitov hrobka Guida Gezelleho
Bydliště	Bruggy (1830–1854) Roeselare (1854–1860) Bruggy (1860–1861) Bruggy (od 1861) Bruggy (do 1866) Bruggy (1866–1872) Bruggy (1872) Kortrijk (1872–1878) Kortrijk (1878–1879) Kortrijk (1879–1880) Kortrijk (1880–1894) Kortrijk (1894–1899) Bruggy (1899)
Alma mater	Soukromá škola Jana Pietera Branse (1837–1839) Biskupská kolej Panny Marie v Ter Duinen (1841–1846) Malý seminář v Roeselare (1846–1849) Bruggský seminář (1850–1854)
Povolání	básník, školní učitel, spisovatel, katolický kněz, filolog, folklorista, spirituál, poziční klasifikace učitelů, kurát, politický novinář, profesor, prorektor, překladatel a redaktor
Zaměstnavatelé	Malý seminář v Roeselare (1854–1860) Anglická kolej (1860–1861) Anglický seminář (1860–1865) 't Jaer 30 (1864–1870) bruggské biskupství (1865–1889) Patronát kateřinek (1875–1899) Gazette van Kortrijk (od 1876) Congregation of the Most Holy Name of Mary (od 1879) Kongregace sester paulínek (od 1879) Oddělení Davidovy nadace v Kortrijku (od 1883) Sestry od Dítěte Ježíše (1889–1893) Anglický klášter (1899)
Ocenění	honorary doctorate at the Catholic University of Leuven (1887) Pro Ecclesia et Pontifice (1888) rytíř Řádu Leopoldova (1889)
Nábož. vyznání	katolicismus
Rodiče	Pieter Jan Gezelle a Monica De Vrieseová
Příbuzní	Marie-Louise Gezelleová, Florence Gezelleová, Romaan Gislijn Gezelle a Joseph Gezelle (sourozenci) Maria Magdalena Gezelleová (neteř) Maria Constantia Gezelleová (teta) Maria Josepha Gezelleová (teta) Catherine de Kyvereová (sestřenice z druhého kolene) Maria Philomena Lateurová (neteř) Marie Elise Amandine Lateurová (neteř) Dymphna Gezelleová (neteř) Hortense Gezelleová (neteř) Philomena De Smetová (švagrová) Pieter Jozef Gezelle (dědeček) Anna Theresia Moriceová (babička) Jozef De Vriese (dědeček) Isabella Rosa De Riemaeckerová (babička) Clara De Vrieseová (teta) Coleta De Vrieseová (teta) Amelia De Vrieseová (teta) Josephus De Vriese (strýc) Karel De Vriese (strýc) Eugenius De Vriese (strýc) Leon De Vriese (strýc) Rosalie Van Craeymeerschová (teta) Reine De Balová (teta) Jacobus Gezelle (strýc) Pieter Frans Gezelle (strýc) Catharina Gezelleová (teta) Michaël Dominique Gezelle (strýc) Maria Theresia Debusschereová (teta) Constantia Franciscus Dilgatová (teta) Barbe Theresia Malfaitová (teta) Charles Louis Dedeurwaerder (strýc) Jozef Gezelle (synovec) Georges Gezelle (synovec) Caesar Gezelle (synovec) Mathilde Gezelleová (neteř) Stijn Streuvels (synovec) Karel Lateur (synovec) Maria Louisa Lateurová (neteř) Camille Henri Joseph Lateur (synovec) Melanie De Vriese (neteř) Mathilde De Vriese (neteř) Mathilde De Kyvere (sestřenice z druhého kolene) Ludovica Giselina De Vriese (sestřenice) Maria Theresia De Vriese (sestřenice) Karel De Vriese (bratranec) Karel Lodewijk De Vriese (bratranec) Karel Lodewijk De Vriese (bratranec) Mathilde Guislena De Vriese (sestřenice) Theodorus De Vriese (bratranec) Felix Rigardus De Vriese (bratranec) Henricus De Vriese (bratranec) Clementia De Vriese (sestřenice) Gustavus De Vriese (bratranec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guido Pieter Theodorus Josephus Gezelle (1. květen 1830, Bruggy – 27. listopad 1899, Bruggy) byl vlámský katolický kněz, spisovatel, novinář a básník, klíčová postava vlámského národního obrození. Svá díla psal v západovlámském dialektu (West-Vlaams).

Život

Roku 1854 byl vysvěcen na kněze a až do roku 1860 byl učitelem v Roeselare. Své studenty vedl k romantickým idejím vlámského nacionalismu, což se často nelíbilo vyššímu katolickému kléru. V roce 1860 se přestěhoval do (rodných) Brugg, kde se stal profesorem filozofie v Anglo-belgickém semináři.

Byl též vášnivým žurnalistou, proslulým svými výpady proti liberalismu, zejména v deníku t Jaer 30 ("Rok 30"). Roku 1865 založil i vlastní ilustrovaný týdeník, který se jmenoval Rond den heerd ("Okolo krbu"). Roku 1881 založil filologický časopis Loquela, neboť ho jazykověda velmi zajímala, i z důvodů nacionálních. Podobně jako jiní národní romantici té doby se také živě zajímal o folklór.

Do literatury vstoupil roku 1858 dvěma sbírkami vydanými krátce po sobě Kerkhofblommen ("Hřbitovní kvítí") a Dichtoefeningen ("Básnická cvičení"). Jeho poezie vyjadřovala opojení z krásy světa a stvoření i vášnivou lásku k Bohu, ale roku 1872 se ocitl na pokraji nervového zhroucení. Církev na to reagovala tím, že ho přeložila do Kortrijku, kde se stal kaplanem. Zde našel znovu klid a rovnováhu a obnovil svůj zájem o poezii. Intenzivně ji psal zejména od roku 1877 až do své smrti. V této době vytvořil svá klíčová díla (sbírky Tijdkrans ("Věnec času"), Rijmsnoer ("Šňůra veršů"), Laatste verzen ("Poslední verše")). Jejich poezie je mnohem promyšlenější a klidnější než v raných dílech. Roku 1886 publikoval vynikající překlad Longfellowovy "Písně o Hiawathovi" a do Brugg se vrátil až roku 1899, těsně před smrtí.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Guido Gezelle na Wikimedia Commons
• Guido Gezelle Museum
• Gezelle website
• Guido Gezelle na Gutenberg
• Internet Archive, author Guido Gezelle
• Librivox, author Gezelle