V dnešním světě je Gustaf de Laval tématem, které nadále vyvolává zájem a diskuse v různých oblastech. Ať už na osobní, profesní nebo akademické úrovni, Gustaf de Laval upoutal pozornost mnoha lidí. Od svých počátků až do současnosti hraje Gustaf de Laval důležitou roli ve společnosti a ovlivňuje různé aspekty každodenního života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Gustaf de Laval a jeho relevanci dnes, prozkoumáme různé perspektivy a úhly pohledu s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a možným důsledkům pro budoucnost.
Gustaf de Laval | |
---|---|
Narození | 9. května 1845 farnost Orsa |
Úmrtí | 2. února 1913 (ve věku 67 let) Oskarova farnost |
Příčina úmrtí | kolorektální karcinom |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (59°21′26″ s. š., 18°1′16″ v. d.) |
Alma mater | Uppsalská univerzita (od 1863) Královský technologický institut (do 1866) |
Povolání | vynálezce, vědec, politik, podnikatel a strojní inženýr |
Ocenění | Grashofova pamětní mince (1904) |
Politická strana | Nová agrární strana (1888–1890) |
Choť | Isabel Amalia Grundahl (od 1874) |
Funkce | člen Druhé komory (1888–1890) člen První komory (1894–1902) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustaf de Laval (9. května 1845, Orsa - 2. února 1913, Stockholm) byl švédský vynálezce a průmyslník původním vzděláním inženýr, který později získal i titul doktor filosofie (Ph.D.).
V roce 1878 vynalezl odstředivku, kromě ní a dojicího stroje je mezi jeho nejznámějšími vynálezy parní turbína. Během svého života získal Gustaf de Laval 92 švédských patentů a založil 37 společností.
Oo roku 1886 byl Laval členem Královské švédské akademie věd.