V dnešním článku budeme hovořit o Gustav Friedrich. Gustav Friedrich je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí, a je důležité pochopit jeho důsledky a důsledky. Od svého dopadu na společnost až po svůj vliv na populární kulturu se Gustav Friedrich ukázalo být tématem zájmu a relevance pro širokou škálu lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Gustav Friedrich a prodiskutujeme jeho význam v dnešním světě. Doufáme, že vám tento článek poskytne úplnější pochopení Gustav Friedrich a jeho účinků v naší realitě.
Gustav Friedrich | |
---|---|
Gustav Friedrich na portrétu Jana Nepomuka Langhanse | |
Narození | 4. června 1871 Poděbrady, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. listopadu 1943 (ve věku 72 let) Praha, Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | archivář, pedagog, historik a učitel |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1935–1936) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav Friedrich (4. června 1871 v Poděbradech – 19. listopadu 1943 v Praze) byl český archivář, historik, pedagog a editor. Studoval u Jaroslava Golla a Josefa Emlera, který ho především směroval k studiu pomocných věd historických, absolvoval Institut für Österreichische Geschichtsforschung. Stal se profesorem na filozofické fakultě UK a ředitelem Státní archivní školy. Zakladatel edice Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae s edičním plánem vydat písemnosti českých dějin do roku 1310, připravil edici desek dvorských. Je autor německých slovníků, příruček pro diplomatiku a chronologii. V roce 1920 byl členem komise, která byla Revolučním národním shromážděním pověřena vytvořením státních symbolů vznikajícího státu a jejíž návrhy byly začleněny do textu ústavy Republiky československé platné od 29. února 1920. Gustav Friedrich v této komisi především navrhl znak Podkarpatské Rusi, který je v ukrajinské Zakarpatské oblasti oficiálně stále užíván.