V dnešním světě hraje Hřebeč (Koclířov) zásadní roli ve společnosti, ať už jako referenční bod v historii, jako protagonista tématu obecného zájmu nebo jako relevantní postava dneška. Jeho vliv se rozšiřuje do mnoha aspektů každodenního života a jeho význam nelze ignorovat. V tomto článku hluboce prozkoumáme význam Hřebeč (Koclířov) a jeho dopad v různých oblastech, od kultury po politiku, technologii a ekonomiku. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit odhalit důvody jeho pozoruhodného vlivu a místo, které zaujímá v moderní společnosti.
Hřebeč | |
---|---|
Tunel Hřebeč a kaple sv. Josefa | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Koclířov |
Okres | Svitavy |
Kraj | Pardubický kraj |
Historická země | Čechy + Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°44′53″ s. š., 16°34′40″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 20 (2021) |
Katastrální území | Koclířov (17,28 km²) |
PSČ | 571 01 |
Počet domů | 14 (2021) |
Hřebeč | |
Další údaje | |
Kód části obce | 67580 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřebeč (německy Schönhengst) je malá vesnice, část obce Koclířov v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Rozkládá se na východní straně Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce kolem 580 m po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (původně ležela jen v Čechách)[zdroj?].
V osadě stávala dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého, nahrazená v letech 1869–1870 současnou neogotickou kaplí sv. Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází železný kříž s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874, obnovený 2011. Kaple je dominantou díky silničnímu tunelu, který byl pod ní proražen. Prochází jím frekventovaná silnice I/35 a zajímavostí tunelu je, že vede přes zemskou hranici. Poblíž byly provozovány významné lupkové doly s žáruvzdornými jílovci. Těžba lupku byla ukončena v roce 1991. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do Mladějova na Moravě 11 km úzkorozchodné železnice, kde je budováno muzeum průmyslových železnic.
Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou. Z jižní strany k osadě přiléhá PR Rohová.
Na osadu bylo přeneseno jméno severně položeného vrchu Hřebečov, které je poprvé doloženo v olomouckých zemských deskách k roku 1398 jako Sintenhengst. V jeho první části je sloveso schünden – „popohnat“, ve druhé podstatné jméno Hengst – „hřebec“. Patrně šlo o výstražné jméno („popožeň hřebce“) pobízející k rychlé jízdě zalesněným a tedy nebezpečným úsekem cesty. Podoba Schönhengst vznikla nářeční výslovností a přikloněním první části k schön – „krásný“. Do poloviny 19. století nesla osada jen německé jméno, poté se začalo objevovat české jméno Hřebečov, které bylo částečným překladem německého. Po druhé světové válce se prosadil tvar Hřebeč.
Na území dnešního Hřebče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. Samotná osada byla založena až roku 1620.
Česká část vždy náležela a stále náleží ke k.ú. Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část osady. Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území Moravská Kamenná Horka (popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14) a Boršov u Moravské Třebové (malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17). Ke sloučení celé zástavby v rámci k.ú. Koclířov došlo k 1. lednu 1953.