Hřebeč (Koclířov)
V dnešním světě hraje Hřebeč (Koclířov) zásadní roli ve společnosti, ať už jako referenční bod v historii, jako protagonista tématu obecného zájmu nebo jako relevantní postava dneška. Jeho vliv se rozšiřuje do mnoha aspektů každodenního života a jeho význam nelze ignorovat. V tomto článku hluboce prozkoumáme význam Hřebeč (Koclířov) a jeho dopad v různých oblastech, od kultury po politiku, technologii a ekonomiku. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit odhalit důvody jeho pozoruhodného vlivu a místo, které zaujímá v moderní společnosti.
| Hřebeč | |
|---|---|
 Tunel Hřebeč a kaple sv. Josefa | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Koclířov |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Historická země | Čechy + Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°44′53″ s. š., 16°34′40″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 20 (2021) |
| Katastrální území | Koclířov (17,28 km²) |
| PSČ | 571 01 |
| Počet domů | 14 (2021) |
  Hřebeč | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 67580 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřebeč (německy Schönhengst) je malá vesnice, část obce Koclířov v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Rozkládá se na východní straně Hřebečovského hřbetu v nadmořské výšce kolem 580 m po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice (původně ležela jen v Čechách)[zdroj?].
V osadě stávala dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého, nahrazená v letech 1869–1870 současnou neogotickou kaplí sv. Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází železný kříž s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874, obnovený 2011. Kaple je dominantou díky silničnímu tunelu, který byl pod ní proražen. Prochází jím frekventovaná silnice I/35 a zajímavostí tunelu je, že vede přes zemskou hranici. Poblíž byly provozovány významné lupkové doly s žáruvzdornými jílovci. Těžba lupku byla ukončena v roce 1991. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do Mladějova na Moravě 11 km úzkorozchodné železnice, kde je budováno muzeum průmyslových železnic.
Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou. Z jižní strany k osadě přiléhá PR Rohová.
Název
Na osadu bylo přeneseno jméno severně položeného vrchu Hřebečov, které je poprvé doloženo v olomouckých zemských deskách k roku 1398 jako Sintenhengst. V jeho první části je sloveso schünden – „popohnat“, ve druhé podstatné jméno Hengst – „hřebec“. Patrně šlo o výstražné jméno („popožeň hřebce“) pobízející k rychlé jízdě zalesněným a tedy nebezpečným úsekem cesty. Podoba Schönhengst vznikla nářeční výslovností a přikloněním první části k schön – „krásný“. Do poloviny 19. století nesla osada jen německé jméno, poté se začalo objevovat české jméno Hřebečov, které bylo částečným překladem německého. Po druhé světové válce se prosadil tvar Hřebeč.
Historie
Na území dnešního Hřebče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. Samotná osada byla založena až roku 1620.
Obyvatelstvo
Členění osady
Česká část vždy náležela a stále náleží ke k.ú. Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část osady. Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území Moravská Kamenná Horka (popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14) a Boršov u Moravské Třebové (malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17). Ke sloučení celé zástavby v rámci k.ú. Koclířov došlo k 1. lednu 1953.
Pověsti
Pamětihodnosti
- Zbytky hradu na Hřebči
- Kaple sv. Josefa z roku 187, předsíní z roku 1890
- Železný kříž z roku 1874
- Hraniční kámen tří panství a Čech a Moravy z roku 1774, jenž se však nenachází na původním místě
- Silniční tunel z roku 1995
- Srubová vyhlídka z roku 2010
- Skála „Stěna mrtvých“ z pověsti o švédských vojácích
- Výchozí bod do Hřebečských důlních stezek
- Výchozí bod stezky Boršovský les
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/schoenhengst/schoenhengst.htm Schönhengst bei Zwittau
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 440.
- ↑ Profous, Šimák: Hřebečsko — Schönhengst. In: Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 2, str. 37–38.
- ↑ Archivovaná kopie. www.koclirov.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-05.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz
- ↑ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
- ↑ Archivovaná kopie. www.mza.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27.
- ↑ Archivovaná kopie. www.mza.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27.
- ↑ částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953, str. 328
- ↑ a b Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996
- ↑ Panské historické hraniční kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřebeč na Wikimedia Commons - Hřebeč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Mladějovská průmyslová dráha / Průmyslové muzeum Mladějov
