Hana Kotková
V tomto článku prozkoumáme Hana Kotková z různých úhlů pohledu, analyzujeme jeho význam v dnešní společnosti a jeho význam v různých oblastech. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na politiku, Hana Kotková hrál určující roli ve způsobu, jakým vnímáme svět kolem nás. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak se Hana Kotková vyvíjel v průběhu času a jak nadále formuje způsob našeho myšlení a jednání. Kromě toho prozkoumáme způsob, jakým byl Hana Kotková řešen různými akademickými a profesními disciplínami, a zdůrazníme jeho potenciál generovat významné změny ve společnosti. V celém tomto článku se zamyslíme nad dopadem Hana Kotková na náš každodenní život a prozkoumáme jeho význam v současném kontextu.
| Hana Kotková | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 3. května 1967 (56 let) Olomouc |
| Povolání | hudebnice |
| Nástroje | housle |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hana Kotková (3. května 1967 v Olomouci) je česká houslistka.
Život
Pochází ze starého rodu moravských lidových hudebníků, kteří byli ve své době přímým studijním zdrojem Leoše Janáčka.
Studovala na ostravské konzervatoři u Vítězslava Kuzníka, poté na Akademii múzických umění v Praze u Josefa Vlacha, Jiřího Nováka a Ivana Štrause. Poté studovala na Menuhinově akademii ve švýcarském Gstaadu u Alberta Lysého a Yehudiho Menuhina. Navštěvovala mistrovské kurzy u Wolfganga Marschnera, Josefa Gringolda a Pierra Amoyala. Veřejně debutovala s orchestrem v devíti letech, kdy hrála Vivaldiho koncerty. Jako velmi mladá laureátka Kocianova Ústí získala v 18 letech první cenu v Beethovenově soutěži v Hradci nad Moravicí a v roce 1997 v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro.
Matka dvou dívek, Dagmar (1998) a Karolíny (2003), žije již mnoho let ve Švýcarsku, nedaleko Lugana.
Aktivity
Mezinárodní kariéra Hany Kotkové zahrnuje sólovou i komorní hudbu. Kromě velkého klasického repertoáru se věnuje také hudbě 20. století a hudbě současné. Jako sólistka se představila na mnoha premiérových vystoupeních.
Na začátku roku 2000 hrála ve Smetanově triu v Praze. Dnes je členkou Tria des Alpes. V roce 2002 byla pozvána Martou Argerich k účasti na jejím projektu Martha Argerich Project v Luganu.
Od roku 2003 je pravidelným hostem na bienále nové hudby Ostravské dny.
V roce 2005 reprezentovala Českou republiku na světové výstavě Expo v japonském Aiči se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK.
V roce 2011 debutovala v newyorské Carnegie Hall jako sólistka v koncertu pro housle a orchestr Riti neurali Luca Francesconiho a v následujícím roce byla protagonistkou prvního amerického provedení Violin and Orchestra Mortona Feldmana v newyorském Lincolnově centru ("Hana Kotková, vynikající sólistka, hrála s duchem a nuancemi, zrádné mikrotonální pasáže zvládala s půvabnou lehkostí" napsal při té příležitosti kritik Steve Smith v New York Times).
Se svým Kotková Ensemble (formace s proměnlivou geometrií) se účastnila speciálních projektů na různých festivalech, kde hrála díla klasického i současného repertoáru, a to i s využitím počítačů a live-elektroniky.
Výuka
Vyučuje hru na housle na Conservatorio della Svizzera italiana v Luganu. Vedla také několik mistrovských kurzů v Evropě a ve Spojených státech.
Záznamy a videa
Nahrávala pro Studio Matouš, Forlane, Lotos a Dynamic. Pro švýcarskou televizi natočila několik videozáznamů, včetně kompletního provedení sonát Eugèna Ysaÿe. Dokumenty jí věnovaly Švýcarská televize a Česká televize.
Ocenění
- Cena Nadace Pražského jara (1997)
- Cena hlavního města Prahy (1997)
- Cena Gideona Kleina (1997)
- Cena Supraphonu (1997)
- Cena Jantar za klasickou hudbu a zvláštní zásluhy v oblasti současné hudby (2022)
Odkazy
Reference
- ↑ MIŠUREC, Zdeněk. Leoš Janáček - Korespondence a studie. : Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0979-5. S. 122–149.
- ↑ a b c Hana Kotková: od cimbálové k supermoderní hudbě. Témata . 2005-05-13 . Dostupné online.
- ↑ Trio des Alpes. www.triodesalpes.com . . Dostupné online.
- ↑ KOZINN, Allan. When Soloists Don’t Necessarily Star. The New York Times . . Dostupné online.
- ↑ SMITH, Steve. Celebrating a Centenary With Works by a Friend. The New York Times . 2012-11-08 . Dostupné online.
- ↑ Hana Kotkovả a 6 Ysaÿeho sonát, režisér: Mando Bernardinello, RTSI 2001
- ↑ Po stopách Ysaÿe, režisér: Mando Bernardinello, Renzo Rota, RTSI 2000
- ↑ HANA KOTKOVÁ, režisér: Jan Mudra, Česká televize, 2002
Externí odkazy
