V dnešním světě je Heinrich Blum tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí v různých oborech. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky v každodenním životě, Heinrich Blum převzal relevantní roli ve veřejné konverzaci. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Heinrich Blum, od jeho historie až po jeho důsledky v dnešním světě. Prostřednictvím podrobné a promyšlené analýzy má nabídnout komplexní vizi Heinrich Blum s cílem vytvořit hlubší a obohacující porozumění tomuto tématu.
Ing. arch. dr. Heinrich Blum | |
---|---|
Heinrich Blum | |
Narození | 16. ledna 1894 Soběšice u Brna Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1942 (ve věku 47–48 let) Protektorát Čechy a Morava |
Bydliště | Brno |
Alma mater | Německá vysoká škola technická v Brně |
Povolání | architekt a výtvarník |
Nábož. vyznání | judaismus |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich Blum, někdy uváděn jako Jindřich Blum (16. ledna 1894 Soběšice u Brna – po 27. dubnu 1942 ), byl český funkcionalistický architekt židovského původu, oběť holokaustu.
Heinrich Blum se narodil v Soběšicích u Brna v židovské rodině. Otec Šimon, matka Leopolda rozená Polatscheková. Studia absolvoval na První německé reálce v Brně, poté na Německé technice tamtéž, kde byl imatrikulován 17. ledna 1913. První státní zkoušku složil roku 1914 (51 bodů), druhou až v roce 1921 pravděpodobně kvůli vojenské službě v 1. světové válce.
Na technice pokračoval jako asistent postgraduálním studiem a disertační prací „Studie zástavby Akademické čtvrti na Kraví hoře s návazností na území mezi Kraví horou a Královým polem“. V polovině 30. let bydlel v bytě rodičů na Kobližné 18, koncem roku 1939 v ulici Na špitálce 5a (dnes ulice Špitálka).
Po studiu se Heinrich Blum zařadil k brněnským architektům, vesměs židům (Ernst Wiesner, Otto Eisler, Sikmund Kerekes), kteří viděli hlavní orientační bod v Adolfu Loosovi, s nímž se setkali v roce 1920. Díky vlivu Loose tak Brno získalo velký náskok v uplatnění moderní architektury.
Na začátku listopadu 1941 se oženil s Gertrudou Nasch (* 14. ledna 1905 v Holešově) a bydlel Na Ponávce 16. Spolu se svou ženou byl 14. dubna 1942 deportován do terezínského gheta transportem Ah jako č. 713 a následně 27. dubna 1942 transportem Aq jako č. 618 do polské Izbice. Z Izbice pak byli zřejmě transportováni do některého z blízkých vyhlazovacích táborů Majdanek, Belzec, Chelmno nebo Sobibor, kde byli zavražděni.