Dnes se chceme věnovat velmi zajímavému a relevantnímu tématu, které jistě vzbudí zájem mnoha našich čtenářů. Při této příležitosti se ponoříme do fascinujícího světa Heinrich Hoerle, prozkoumáme jeho různé aspekty a ponoříme se do jeho dnešní důležitosti. Heinrich Hoerle je bezpochyby téma, které zaujalo pozornost odborníků i fanoušků, a prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout úplný a podrobný přehled všeho, co Heinrich Hoerle obklopuje. Od jeho historie až po jeho praktické využití, včetně jeho dopadu na současnou společnost, toto téma rozebereme z různých úhlů, abychom našim čtenářům poskytli obohacující a poučný pohled. Připojte se k nám na této vzrušující prohlídce Heinrich Hoerle!
Heinrich Hoerle | |
---|---|
Autoportrét | |
Narození | 1. září 1895 Kolín nad Rýnem, Německo |
Úmrtí | 7. července 1936 Kolín nad Rýnem, Německo |
Místo pohřbení | Kolín nad Rýnem |
Povolání | malíř |
Manžel(ka) | Angelika Hoerle |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich Hoerle (1. září 1895, Kolín nad Rýnem, Německo – 7. července 1936, tamtéž) byl německý malíř.
Heinrich Hoerle byl malíř-samouk a jen občasně navštěvoval Kölner Werkschulen. První ateliér si založil v domě svých rodičů. V roce 1913 se stal členem skupiny Lunisten, jejímiž členy byli i Max Ernst a Otto Freundlich. Po návratu ze služby v první světové válce spolupracoval od roku 1919 s Franzem Wilhelmem Seiwertem na žurnálu Ventilator.
Společně se svou ženou Angelikou (1899–1923) se Hoerle stal aktivním členem kolínské dadaistické scény. Spolu s dalšími místními dadaisty a konstruktivisty založil roku 1919 uměleckou skupinu Stupid. O rok později spoluzaložil „skupinu progresivních umělců“, která od roku 1924 prezentovala v Kolíně, Norimberku, Berlínu, Amsterdamu, v Paříži a v Chicagu. V roce 1929 začal se Seiwertem a Walterem Sternem vydávat progresivistický žurnál a-z. Byl jedním z mnoha německých umělců, jejichž dílo bylo v roce 1933 odsouzeno jako zvrhlé umění; mnoho jeho obrazů bylo zničeno.
Stejně jako mnoho jeho příbuzných bojoval s tuberkulózou, snažil se ji léčit na Mallorce. V červenci 1936 jí v rodném Kolíně podlehl, pohřben je tamtéž.