Herodes Agrippa I.

Tento článek se bude zabývat problémem Herodes Agrippa I., který je dnes velmi důležitý. Herodes Agrippa I. upoutal pozornost odborníků i široké veřejnosti a vyvolal širokou diskusi v různých oblastech. V průběhu let byl Herodes Agrippa I. předmětem rozsáhlého výzkumu a prošel významnými změnami, což vyvolalo zvýšený zájem o pochopení jeho dopadu a dosahu. V této souvislosti je nezbytné podrobně analyzovat důsledky Herodes Agrippa I. a jeho vliv v různých kontextech. Tento článek se bude snažit vyčerpávajícím způsobem prozkoumat různé aspekty Herodes Agrippa I., ponořit se do jeho nejdůležitějších aspektů a poskytnout komplexní pohled na jeho důležitost v současném panoramatu.

Herodes Agrippa I.
Narození10 př. n. l.
Úmrtí44 (ve věku 54–55 let)
Caesarea Maritima
PotomciHerodes Agrippa II., Drusilla, Mariamne a Bereníké Bereníké
OtecAristobulos IV. Judský
MatkaBerenice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mince Heroda Agrippy I.

Héródés Agrippa I., také jen Agrippa I. (narozen 10 př. n. l., zemřel 44) byl král Judeje vládnoucí v letech 4144, vnuk Heroda Velikého.

Narodil se jako Marcus Julius Agrippa Aristobulovi, tři roky poté popravenému Herodem Velikým a Berenice. V mládí byl vychováván v Římě a císař Tiberius jej dokonce ustanovil dozorcem nad svým vnukem Tiberiem Gemellem. Kvůli svým stykům s Caligulou však ztratil jeho důvěru a byl posléze uvržen do vězení. Když se Caligula stal císařem, propustil ho z vězení a učinil jej svým důvěrníkem. V roce 37 byl Caligulou jmenován králem nad zeměmi předjordánskými (Bataneou a Trachonitidou), roku 39 tetrarchou nad údělem Heroda Antipy a roku 41 králem nad Judeou. Stal se dokonce konzulem, což mělo velkou společenskou hodnotu. Přitom byl Agrippa pravověrný Žid, který se snažil prosadit více nezávislosti pro svoji zemi, v tom ale neuspěl. Panoval mírně a snažil se naklonit si Židy. Z povolnosti vůči nim dal popravit apoštola Jakuba a apoštola Petra uvěznit (Sk 12, 2–3). Po sedmi letech vlády roku 44 zemřel.

Podle předního izraelského archeologa Gavriela Barkaje je jeho pravděpodobnou hrobkou tzv. Jad Avšalom v jeruzalémském údolí Kidron.

Externí odkazy