Hochtor
V dnešním světě se Hochtor stal tématem velkého významu a zájmu pro lidi z různých prostředí a kultur. Od svého vzniku upoutal Hochtor pozornost mnoha odborníků a nadšenců, kteří věnovali čas a úsilí zkoumání jeho různých aspektů a důsledků. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Hochtor, prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho dopad na moderní společnost. V následujících řádcích budeme analyzovat její význam v různých kontextech a její vliv na každodenní život milionů lidí po celém světě. Připravte se ponořit se do vzrušujícího studia Hochtor!
| Hochtor | |
|---|---|
 Pohled z Hochzinödlu na východní stěnu Hochtoru s karem Tellersack | |
| Vrchol | 2369 m n. m. |
| Prominence | 1520 m ↓ Schoberpass |
| Izolace | 21 km → Geierhaupt |
| Seznamy | Ultraprominentní hory |
| Poznámka | nejvyšší hora Ennstalských Alp |
| Poloha | |
| Stát |  Rakousko |
| Pohoří | Ennstalské Alpy |
| Souřadnice | 47°33′42″ s. š., 14°37′58″ v. d. |
  Hochtor | |
| Prvovýstup | 1855, lovci z Johnsbachu (Fehringer, Kölbl, Wolfsbauer a další) |
| Hornina | vápenec |
| Povodí | Enns |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hochtor je hora v pohoří Ennstalské Alpy, jejichž je s výškou 2369 m nejvyšším vrcholem. Nachází se 4,5 km severovýchodně od Johnsbachu, v rakouské spolkové zemi Štýrsko. Leží na území Nationalpark Gesäuse.
Geologie a geomorfologie
Masiv Hochtoru je, stejně jako celé Ennstalské Alpy, budován z vápence. Současné ostře řezané rysy tohoto vrcholu byly zformovány ledovci, které se dříve nacházely na jeho svazích. Zůstaly po nich kary Haindlkar, Tellersack, Steinkar a Schneeloch. Pro Hochtor jsou rovněž charakteristické četné tvary vysokohorského krasu - především škrapy a jeskynní výklenky. Nejstrmější svahy Hochtoru jsou severovýchodní, které jsou tvořeny 900 m vysokou stěnou. Celkově se Hochtor zvedá nad údolím Ennstal o 1800 m.
Horolezectví
- Normální cesta vede od jihu z vesnice Johnsbach po značených cestách č. 4 a 664 přes louky Untere Koderalm, kotel Ronnerstein a Schneeloch (několik náročnějších úseků - UIAA II, celkem 4,5 h).
- Z východu se stoupá od Hesshütte přes Josefinensteig, místy je trasa vedená jako klettersteig přes skalní římsy hřebenu Gugelgrat (UIAA I+) (2,5 h)
- Rossschweif je lehký hřebenový výstup od východu (UIAA III) (3,5 h). Prvovýstup: H.+F. Wöldl, C. Bernhard, H. Fischer, 1893.
- Hlavní hřeben Gesäuse stoupá nejprve bočním hřebenem Kirchengrat na Großer Ödstein a pokračuje po hlavním hřebeni na Hochtor (UIAA III+) (10-15 h). Prvovýstup: Emil Zsigmondy, Fischer, Friedmann 1884.
- Cesta Jahn-Zimmer je velmi dlouhý výstup v severní stěně (UIAA III+) (6-8 h). Prvovýstup: Gustav Jahn, Franz Zimmer, 2. září 1906.
Horské chaty
Hesshütte (1699 m). K chatě lze dorazit ze všech čtyř světových stran - z jihu pěšky z Johnsbachu, z východu pěšky z Hartelsgraben, ze severu zajištěnou cestou Wasserfallweg obtížnost A/B (3,5 h) z Kummerbrücke a ze západu lezecky trasou Peternpfad (UIAA II+) od Haindlkar Hütte.
Haindlkar Hütte (1121 m). Chata je přístupná od zájezdního hostince Bachbrücke (525 m) údolím Johnsbach a strmou soutěskou přes sedlo Gsengscharte zajištěnou na několika místech jako klettersteig, nebo jednodušeji přímo z údolí Enže po pěší cestě.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hochtor na Wikimedia Commons
