Hromnice (svátek)

V dnešním článku se podíváme na Hromnice (svátek) do hloubky. Od jeho počátků až po jeho aktuálnost dnes se ponoříme do podrobné analýzy tohoto tématu/osoby/datum. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a odborných názorů se budeme snažit osvětlit všechny aspekty kolem Hromnice (svátek). Dále budeme zkoumat jeho dopad na společnost, jeho vliv v různých oblastech a jeho roli v historii. S kritickým a vyčerpávajícím přístupem se snažíme našim čtenářům nabídnout úplnou a obohacující vizi Hromnice (svátek), která jim umožní rozšířit své znalosti a porozumění tomuto tématu/osobě/datu, které je v dnešním světě tak důležité.

Tento článek je o svátku. Další významy jsou uvedeny na stránce Hromnice.
Hromnice
Vypalování kříže hromniční svíčkou
Vypalování kříže hromniční svíčkou
Jiný názevUvedení Páně do chrámu
Slavenýkřesťané
Druhnáboženský
Datum2. února
Svěcení vody na Hromnice v Karpatech. Počátek 20. století.

Hromnice je označení svátku slaveného 2. února, kterému v křesťanství odpovídá svátek Uvedení Páně do chrámu.

V lidovém křesťanství se Hromnice staly důležitou oslavou přicházejícího jara, podobně jako keltský předkřesťanský svátek Imbolc. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem, jak napovídá jeho název. Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící, takzvaných hromniček, prováděné v tento den. Hromničky dávali lidé do oken na ochranu domácnosti před bleskem, který způsoboval požár nebo usmrcoval lidi a dobytek. K Hromnicím se v českém prostředí váže nejvíce pranostik, kolem čtyřiceti. Nejznámější pranostika „Na Hromnice o hodinu více“ říká, že den je o hodinu delší než v době zimního slunovratu (zpravidla 21. prosince). Ve skutečnosti tento rozdíl činí na území České republiky hodinu a 20 minut. Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek.

Křesťanství

Podrobnější informace naleznete v článku Svátek Uvedení Páně do chrámu.
Uvedení do chrámu, freska od Giotta v Cappella degli Scrovegni, Padova (kolem roku 1305)

Svátek připomíná událost z evangelií (Lk 2,22-38), kdy Ježíšova matka Maria přinesla podle židovského obyčeje svého syna 40. dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila jako prvorozeného Bohu. Zde se setkává s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „světlem k osvícení národů“.

Od tohoto Simeonova proroctví o Ježíši-světle pochází zvyk, který se začal šířit zřejmě od 11. století: v tento den se světily svíčky „hromničky“, které se během bouřek zapálené dávaly do oken a měly spolu s modlitbou chránit před bleskem. Tímto dnem také dříve končila vánoční doba a sklízely se betlémy z chrámů, často i z domácností.

Protože je tradičně tento svátek spojován také s ochotou zasvětit svůj život poslání, které člověk dostává, je dnes v katolické církvi tento svátek slaven také jako Den zasvěceného života (tj. řeholníků a řeholnic).

Odkazy

Reference

  1. ↑ LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Čtvero ročních období v lidové tradici. : Petrklíč, 2008. ISBN 978-80-7229-171-7. S. 10. 
  2. ↑ Langhammerová (2008), s. 11
  3. ↑ KARAS, Pavel. Na Hromnice o hodinu více? Předkové si všímali prodlužování dnů, ale ne moc přesně. ČT24 . Česká televize, 2021-02-02 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot