V současné době je Imigrace široce diskutovaným tématem, které vyvolalo zájem mnoha lidí po celém světě. Od svého vzniku Imigrace vyvolává kontroverze a debaty a vyvolává rozporuplné názory mezi odborníky a společností obecně. V tomto článku důkladně prozkoumáme vše, co souvisí s Imigrace, od jeho původu až po jeho současné implikace, abychom poskytli globální a kompletní vizi, která umožní důkladné pochopení tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.
Imigrace neboli přistěhovalectví (opakem je emigrace) je proces, při němž se na území státu usazují obyvatelé přicházející ze zahraničí. Konají tak z ekonomických, politických či náboženských důvodů.[zdroj?]
Mnoho obyvatel chudých zemí, které sousedí s těmi bohatými, opouští svoji zemi s vidinou zbohatnutí a dosáhnutí lepší životní úrovně či vzdělání. Přistěhovalců, kteří se stěhují do rozvinutých zemích právě kvůli tomuto důvodu, je nejvíce, počítají se na miliony.[zdroj?] Asi nejznámějším příkladem jsou Spojené státy americké v 19. a 20. století. V druhé polovině minulého století přiměl ohromný ekonomický rozvoj vyspělých zemí a úpadek těch chudých některé obyvatele chudých zemí (Mexika, Alžírska, Turecka, Pákistánu či Tuniska) k tomu, aby se vydali za prací ke svým bohatším sousedům (Francie, Německo, Spojené státy americké, Spojené arabské emiráty).[zdroj?] Někteří tito přistěhovalci se snaží o integraci do majoritní společnosti, ale ta je přesto složitá. Neporozumění a rozdílnost mezi nimi tak vede k radikalizaci obou skupin a k násilí.
V zemích, kde probíhá již nějakou dobu ozbrojený konflikt, se mnoho místních obyvatel rozhodne pro opuštění svých domovů, útočiště hledají v jiných zemích. Počet těchto imigrantů neboli uprchlíků dosahuje také milionů, nepostihuje však rozvinuté země. Příkladem těchto zemí mohou být území palestinské autonomie, Pákistán, Bosna a Hercegovina, Súdán, a některé další země.[zdroj?] Mírnější variantou výše zmíněného jsou imigranti pocházející ze zemí, kde jsou perzekvováni, a to buď kvůli rase, původu či svému přesvědčení. Jako příklad lze uvést bývalý Sovětský svaz či socialistické Československo, odkud tisíce lidí odešly dobrovolně nebo z donucení musely opustit zemi a odejít na Západ.[zdroj?]
V zemích, kde probíhá nábožensky motivovaný útlak, boj nebo izolace, odchází postižená menšina do zemí s nábožensky tolerantnějším přístupem nebo do sekulárních států.
Mnoho lidí migruje ze svých zemí také kvůli přírodním katastrofám, záplavám, hurikánům, zemětřesením či dalších důvodů souvisejícím s poškozením životního prostředí. Očekává se, že extrémní výkyvy počasí se budou s postupující klimatickou změnou stále zhoršovat, což bude mít za následek zesílení migrace. Odhady uvádějí, že v roce 2050 stoupne kvůli zhoršeným přírodním podmínkám počet těchto migrantů na 25 milionů až jednu miliardu.
Pokud imigranti pocházejí ze zemí s nízkou životní úrovní, z odlišného kulturního prostředí nebo s nižší všeobecnou úrovní vzdělání, mohou vyvstat problémy s jejich integrací do většinové společnosti přijímající země. Ti, kteří nejsou schopni se přizpůsobit, mohou vytvářet svoji vlastní paralelní společnost s kulturním prostředím své staré země; vznikají tak ghetta. Přistěhovalci se v nich mohou cítit odtržení od majoritní společnosti. U ostatních obyvatel tím mohou probouzet negativní reakce, jako je xenofobie.