Imunoglobulin M

Téma Imunoglobulin M je dnes velmi aktuální a vyvolalo širokou diskusi v různých sektorech společnosti. Aby bylo možné analyzovat jeho dopad a ponořit se do jeho důsledků, je nezbytné zabývat se aspekty, jako je jeho původ, vývoj a důsledky na globální úrovni. V tomto článku se budeme podrobně a objektivně zabývat Imunoglobulin M, abychom poskytli široký a úplný přehled tohoto velmi relevantního tématu. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy a přehledu různých zdrojů informací je cílem nabídnout kritickou a dobře podloženou vizi, která umožní čtenáři plně porozumět důležitosti a složitosti spojené s Imunoglobulin M.

Schéma molekuly IgM

Imunoglobulin M (zkratka IgM) je druhá nejčetnější třída protilátek v krvi savců. Jedná se o glykoprotein. Tvoří se v plazmatických buňkách ve slezině, lymfatických uzlinách a kostní dřeni. IgM je secernován jako polymer o molekulové hmotnosti 900 kDa. Každý polymer je tvořen 5 (výjimečně 6) podjednotkami (monomery), které jsou spojeny disulfidickými můstky v kruhovitém uspořádání. Koncentrace IgM v krvi zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 0,4 – 2,3 mg/ml.

Funkce

IgM je dominantní třídou imunoglobulinů v primární imunitní odpovědi. Podílí se na aktivaci komplementu, opsonizaci antigenů, neutralizaci virů a aglutinaci.

Odkazy

Reference

  1. DATI, Francesco, a kol. Consensus of a group of professional societies and diagnostic companies on guidelines for interim reference ranges for 14 proteins in serum based on the standardization against the IFCC/BCR/CAP reference material (CRM 470). S. 517–520. European Journal of Clinical Chemistry and Clinical Biochemistry . 1996 . Roč. 34, čís. 6, s. 517–520. Dostupné online. PMID 8831057. 
  2. Metody - Hladiny IgG, IgA a IgM . Ústav imunulogie a alergologie FN Plzeň . Dostupné online. 

Literatura

  • Tizard, I.R.: Veterinary Immunology – an introduction. Saunders co., Philadelphia, 1996.

Externí odkazy