Dnes se ponoříme do tématu, které vzbuzuje zvědavost mnoha lidí. Molární hmotnost je téma, které bylo v průběhu let předmětem debat a studií, a v tomto článku prozkoumáme jeho různé aspekty. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost Molární hmotnost upoutal pozornost odborníků i nadšenců. V průběhu této analýzy prozkoumáme různé perspektivy, které existují na Molární hmotnost, a pokusíme se osvětlit některé mýty a realitu, která ji obklopuje. Doufáme, že na konci tohoto článku čtenáři porozumí Molární hmotnost úplněji a hlouběji a dokážou ocenit jeho význam v moderním světě.
Molární hmotnost | |
---|---|
Název veličiny a její značka | Molární hmotnost M |
Hlavní jednotka SI a její značka | kilogram na mol kg·mol−1 |
Definiční vztah | |
Dle transformace složek | skalární |
Zařazení jednotky v soustavě SI | odvozená |
Molární hmotnost je fyzikální veličina, která udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (tedy hmotnost 1 molu).
Molární hmotnost lze určit ze vztahu
pokud je známa hmotnost látky , a její látkové množství .
Pro praktické použití je molární hmotnost ovšem lehce dostupná z tabelovaných relativních atomových hmotností. Po vynásobení molární hmotnostní konstantou ≈ 1×10−3 kg/mol = 1 g/mol dostáváme molární hmotnost:
V případě molekul se sčítají hmotnosti všech atomů v molekule.
Analogicky se postupuje i pro sloučeniny. Smysl tohoto součtu lze ukázat například na případu ideálního plynu: částice ideálního plynu v případě ozónu O3 váží o 50 % více, než v případě molekulárního kyslíku O2. Detaily vazby atomů v molekule (vzdálenosti apod.) jsou z pohledu vzdáleností jednotlivých částic v ideálním plynu nepodstatné.
Pomocí molární hmotnosti lze vypočítat hmotnost jedné částice látky
kde je Avogadrova konstanta.