Intolerance

Intolerance
Základní informace
Původní název	Intolerance
Země původu	Spojené státy americké Spojené státy americké
Jazyky	angličtina
Délka	210 min (původní délka) 197 min (dnešní materiál)
Žánry	filmové drama artový film němý film
Scénář	D. W. Griffith
Režie	D. W. Griffith
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Spottiswoode Atiken Mary Alden Frank Bennet Barney Bernard Monte Blue Lucille Brown Tod Browning William H. Brown Edmund Burns William E. Cassidy Elmer Clifton Miriam Cooper Jack Cosgrave Josephine Crowell Dore Davidson Peral Elmore Lillian Gish Ruth Handforth Robert Harron Joseph Henabery Chandler House Llyod Ingraham W. E. Lawrence Ralph Lewis Ver Lewis Elmo Lincoln Walter Long Mrs. Arthur Mackley Tully Marshall Mae Marsh Marguerite Marsh Johh P. McCarthy A. W. McClure Seena Owen Alfred Paget Eugene Pallete Georgia Pearce Billy Quirk Wallace Reid Allan Sears George Siegmann Maxfiled Stanley Carl Stockdale Madame Sul-Te-Wan Constance Talmadage Fred Turner W. S. Van Dyke Guenther von Ritzau Erich von Stroheim George Walsh Elanor Washington Margery Wilson Tom Wilson
Produkce	D. W. Griffith
Hudba	D. W. Griffith Joseph Carl Breil Carl Davis
Kamera	G. W. Bitzer Karl Brown
Střih	D. W. Griffith
Výroba a distribuce
Premiéra	1916 USA 1920 Československo (Praha)
Produkční společnost	Triangle Film Corporation
Distribuce	Triangle&Wark
Rozpočet	385 907 dolarů
Intolerance na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Intolerance je němý film z roku 1916, který režíroval americký režisér D. W. Griffith.

Režisérovým záměrem v tomto filmu bylo postavit vedle sebe čtyři příběhy z různých událostí a různých čtyřech období, které by ilustrovaly „boj lásky v průběhu věků“: pád starověkého Babylónu, ukřižování Krista, Bartolomějská noc a kontrast společenských tříd v (z tehdejšího pohledu) soudobých Spojených státech. Jejich společným tématem je netolerance mezi lidmi.

Tyto události nejsou (jak bylo do té doby zvyklé) vyprávěny postupně – Griffith přeskakuje z jednoho příběhu do druhého a často rovněž jsou napínavé střihy uvnitř jednotlivých částí. Po Zrození národa (1915), v jehož stínu Intolerance tak trochu stojí, jde o Griffithův druhý celovečerní film s paralelní střihovou montáží. Griffith, průkopník střihové skladby, na těchto dvou filmech praktikuje postupy, které jsou až o dekádu později rozváděny jinými režisérskými individualitami světové kinematografie.

Film se ve své době, ač byl později označován za revoluční snímek v dějinách kinematografie, nebyl úspěšný. Do tohoto projektu s bezprecedentní filmovou výpravou bylo ve své době investováno okolo dvou miliónů dolarů, ale náklady se nikdy nevrátily.

Snímek byl pro snazší pochopení a menší náklady rozdělen na dvě části: Pád Babylonu a Matka a zákon.

Natáčení Intolerance bylo samo předmětem jiného filmu – dramatu režisérů Paola a Vittoria Tavianiových Good morning Babilonia (z r. 1987) o italských štukatérech podílejících se na tvorbě monumentálních kulis Intolerance.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Intolerance na Wikimedia Commons
• Intolerance v Česko-Slovenské filmové databázi
• Intolerance – 1. část filmu na Google Video
• Intolerance – 2. část filmu na Google Video

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.