V současné době se Iredentismus stalo tématem obecného zájmu, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku je Iredentismus předmětem debat, výzkumu a analýz v různých oblastech, jako je věda, kultura, politika a společnost. Tento fenomén vyvolal řadu dopadů, které ovlivnily způsob, jakým lidé vnímají a přistupují k Iredentismus ve svém každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Iredentismus a jeho význam v současném kontextu a poskytneme podrobnou a vyčerpávající analýzu, která čtenáři umožní lépe porozumět tomuto fenoménu a jeho důsledkům v dnešní společnosti.
Iredentismus je politickou ideologií usilující o připojení (anexe) části jiného státu s vlastní národnostní menšinou. Název se odvozuje od italského terre irredente, „ztracené země“; hnutí italské iredenty usilovalo po sjednocení Itálie (1861) o připojení rakouského jižního Tyrolska, Terstu, Dalmácie a Istrie.
Mnoho státních hranic se v průběhu času často měnilo, proto mnoho států mohlo teoreticky vznášet iredentistické nároky vůči svým sousedům. Německý anšlus Rakouska a anexe Sudet roku 1938, či navrácení československého území Maďarsku jako výsledek první vídeňské arbitráže, jsou zřejmě nejznámějšími historickými příklady této politiky v praxi. Posledním fuzzy příkladem je anexe Krymu Ruskou federací.
S iredentismem souvisí odstředivé tendence kosovských Albánců v bývalé Jugoslávii a iredentistické hnutí na východě Ukrajiny, ve snaze připojit toto území k Ruské federaci.[zdroj?] Tuto snahu eliminuje Druhá minská dohoda, která respektuje mezinárodní právo s přihlédnutím k čl.21 Rámcové evropské úmluvy o ochraně menšin. Tuto úmluvu uznávají jak Ukrajina tak i Rusko.[zdroj?]