V tomto článku se ponoříme do světa Jan Campanus Vodňanský a prozkoumáme jeho různé aspekty a významy. Jan Campanus Vodňanský vzbuzuje ve společnosti neustálý zájem, ať už kvůli svému vlivu na historii, své relevanci v současnosti nebo její projekci do budoucnosti. V tomto smyslu se ponoříme do podrobné analýzy Jan Campanus Vodňanský, prozkoumáme jeho původ, vývoj a možné důsledky. Ať už se jedná o ikonickou postavu, kulturní fenomén nebo relevantní událost, Jan Campanus Vodňanský podnítí zájem odborníků i fanoušků a poskytuje úrodnou půdu pro úvahy a debaty.
Jan Campanus Vodňanský | |
---|---|
Narození | 24. června 1565 Vodňany |
Úmrtí | 13. prosince 1622 Praha |
Povolání | spisovatel, básník, hudební skladatel, pedagog, dramatik a učitel |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | školství, poezie a divadlo |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Campanus Vodňanský , též Jan z Vodňan nebo pouze Campanus (27. prosinec 1572 Vodňany – 13. prosinec 1622 Praha), byl český spisovatel a rektor pražské univerzity, již méně známý také jako hudební skladatel, jeden z nejslavnějších humanistických latinsky píšících básníků své doby.
Pocházel z rodiny chudého rolníka Martina Kumpána z Vodňan. Nejprve navštěvoval školy v Klatovech, Domažlicích a v Jihlavě, v roce 1593 vystudoval pražskou univerzitu a získal titul bakalář. V roce 1596 se stal mistrem svobodných umění. Poté působil jako učitel v Teplicích a v Hradci Králové, od roku 1598 jako školní správce u Svatého Jindřicha na Novém Městě pražském a od roku 1600 jako školní správce v Kutné Hoře. Roku 1603 se stal univerzitním profesorem, učil na pražské univerzitě klasickou literaturu, řečtinu a latinu. Několikrát se stal děkanem, dvakrát byl prorektorem (1612 a 1620) a dvakrát také rektorem univerzity (1612 a 1621).
Byl zastánce kalicha, ale ve stavovském povstání v letech 1618–1620 se příliš neangažoval. Po bělohorské porážce se veřejně roku 1622 své víry zřekl a přestoupil ke katolictví. To bylo vykládáno jako snaha zachránit si místo na univerzitě, za což byl svým okolím velmi odsuzován. On sám zdůvodňoval svůj postoj snahou prospět pražskému vysokému učení a zachránit je před pohlcením jezuitskou kolejí, protože univerzita byla za stavovského povstání jedním z center odboje. To se však ukázalo jako marné a on sám zemřel vnitřně zlomen několik dnů po zrušení university.
Osudy Jana Campana Vodňanského ztvárnil v románu Mistr Kampanus spisovatel Zikmund Winter.
Campanus psal většinou latinsky, někdy i řecky nebo česky. Jeho básně, psané elegickým distichem, časoměrným nerýmovaným veršem obvyklým v antice, se vyznačovaly formální dokonalostí a Campanus byl uznávaný nejen v Čechách, ale i v celé Evropě.
Rektoři Karlovy univerzity | ||
---|---|---|
Předchůdce: Martin Bacháček z Nauměřic |
1612 Jan Campanus Vodňanský |
Nástupce: Adam Huber z Riesenpachu |