Jan Karel Paar
V dnešním světě se Jan Karel Paar stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už na osobní, profesní, sociální nebo kulturní úrovni, Jan Karel Paar upoutal pozornost a vyvolal důležité debaty a úvahy. Jeho dopad byl pociťován v různých oblastech každodenního života, což vyvolalo diskuse o jeho důsledcích a důsledcích. V průběhu let nabral Jan Karel Paar různé podoby a vyvíjel se v závislosti na okolnostech a aktuálních trendech a zůstal zásadním tématem pro současnou společnost. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Jan Karel Paar a jeho vliv na různé aspekty našeho života a nabídneme podrobné analýzy a poznatky, které vybízejí k zamyšlení a debatě.
| Jan Karel z Paaru | |
|---|---|
 Rodový erb Paarů | |
| 3. kníže Paar a nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr | |
| Ve funkci: 22. listopadu 1812 – 30. prosince 1819 | |
| Předchůdce | Václav Paar |
| Nástupce | Karel Paar |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Habsburská monarchie,  Rakouské císařství |
| Doba služby | do 1806 |
| Hodnost | kapitán |
| Narození | 15. června 1772 Vídeň Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 30. prosince 1819 (ve věku 47 let) Vídeň Rakouské císařství |
| Titul |  kníže |
| Choť | (1805) Marie Aloisie Quidobaldina Cavriani (1783–1861) |
| Rodiče | Václav Paar (1744–1812) a Marie Antonie z Liechtensteinu (1749–1813) |
| Děti | 1. Karel (1806–1881) 2. Alfréd (1806–1885) 3. Guidobaldina, provd. Kuefsteinová (1807–1874) 4. Václav (1810–1890) 5. Johanna (1811–1812) 6. Antonie (1814–1818) 7. Ludvík (1817–1893) |
| Příbuzní | bratr: Václav Paar (1770–1800) bratr: Jan Paar (1780–1839) bratr: Ludvík Jan Paar (1783–1849) bratr: Mikuláš Paar (1785–1824) děd: Jan Václav Paar (1719–1792) babička: Antonie Esterházyová z Galanty (1719–1771) |
| Profese | voják, sběratel umění a důstojník |
| Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Karel kníže Paar (německy Johann Karl Fürst von Paar; 15. června 1772 Vídeň – 30. prosince 1819 Vídeň) byl nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr. Byl nositelem rytířského kříže Řádu Marie Terezie.
Život
Narodil se jako syn výtvarně nadaného knížete Václava Paara (1744–1812) a jeho manželky Marie Antonie, rozené z Lichtenštejna (1749–1813), dcery panujícího knížete Jana Karla z Lichtenštejna.
V sedmnácti letech vstoupil do armády jako poručík (Leutnant) a bojoval proti Turkům. Později byl povýšen do hodnosti kapitána (Hauptmann). V letech 1792–1796 se účastnil bojů v Nizozemsku a na Rýně. V roce 1800 se stal velitelem 45. pěšího pluku. V roce 1806 musel opustit aktivní službu. V roce 1809 bojoval jako velitel brigády v bitvách u Aspern a Wagramu. V roce 1815 se stal majitelem 43. pěšího pluku.
Rodina
Dne 5. února 1805 se oženil s Marií Aloisií, rozenou hraběnkou Cavrianiovou (1783–1861). Narodilo se jim sedm dětí. Dědicem titulů a majetku se stal nejstarší syn Karel (1806–1881). Nejmladší syn Ludvík (1817–1893) působil v diplomacii a byl rakouským vyslancem v několika evropských zemích. Dcera Guidobaldina (1807–1874) byla manželkou diplomata a pozdějšího nejvyššího dvorského maršálka hraběte Františka Serafína z Kuefsteinu.
Děti
- 1. Karel (6. 1. 1806 Břeh – 17. 1. 1881 Bechyně[zdroj?]), 4. kníže Paar a nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr, atašé v Římě 1827–1829, c. k. komoří (1830) a c. k. tajný rada (1861), manž. 1832 Ida Leopoldina z Lichtenštejna (12. 9. 1811 Lednice – 27. 6. 1884 Vídeň), dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma
- 2. Alfréd (30. 12. 1806 Vídeň – 26. 4. 1885 Vídeň), polní podmaršálek, svobodný a bezdětný
- 3. Guidobaldina (2. 12. 1807 Vídeň – 14. 6. 1874 Vídeň), manž. 1830 hrabě František Serafín z Kuefsteinu (8. 3. 1794 Vídeň – 3. 1. 1871 Vídeň), rakouský vyslanec v Sasku 1843–1856, nejvyšší maršálek císařského dvora 1856–1871 a předseda rakouské panské sněmovny 1870–1871
- 4. Václav (1. 11. 1810 Vídeň – 12. 11. 1890 Vídeň), armádní major, svobodný a bezdětný
- 5. Johanna (listopad 1811 – 20. 7. 1812)
- 6. Antonie (11. 8. 1814 – 10. 2. 1818)
- 7. Ludvík Jan Křtitel (26. 3. 1817 Vídeň – 6. 1. 1893 Merano), rakousko-uherský velvyslanec v Dánsku, Sasku, Hesensku, Švédsku, Modeně, Vatikánu a Sardinii, manž. 1858 Marianna Esterházyová z Galanty (31. 5. 1834 – 1. 11. 1863 Stockholm)
Odkazy
Literatura
- DRAGONI VON RABENHORST, Alfons, ed. Geschichte des k.u.k. Infanterie-Regimentes Prinz Friedrich August Herzog zu Sachsen Nr. 45: von der Errichtung bis zur Gegenwart.. Brünn: Selbstverlag des Regimments, 1897..ff|http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=4253335 str. 218–219
