V dnešní době se Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz stalo tématem velkého významu v dnešní společnosti. Stále více lidí má zájem dozvědět se více o Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz a jeho důsledcích v různých oblastech života. Od politiky přes technologie až po populární kulturu, Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz prokázalo, že má významný dopad na naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz, analyzujeme jeho původ, vývoj a jeho dnešní vliv. Kromě toho se blíže podíváme na to, jak Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz utvářel a nadále utváří svět kolem nás. Přidejte se k nám na této cestě za poznáním Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz!
Jan Nepomuk Karel princ z Lobkowicz | |
---|---|
Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz | |
1. hlava křimické linie roudnické primogenitury Lobkowiczů | |
Ve funkci: 14. ledna 1799 – 6. června 1878 | |
Předchůdce | zakladatel linie |
Nástupce | František Evžen z Lobkowicz |
C. k. komoří | |
Vojenská služba | |
Služba | Rakouské císařství Rakousko-Uhersko |
Hodnost | major v záloze |
Narození | 14. ledna 1799 Vídeň Habsburská monarchie |
Úmrtí | 6. června 1878 (ve věku 79 let) Konopiště Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Kostel Narození Panny Marie |
Choť | (1834) Karolína z Vrbna a Bruntálu (1815–1843) |
Rodiče | Josef František Maxmilián z Lobkowicz (1772–1816) a Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816) |
Děti | 1. František Evžen (1839–1898) 2. Karolína, provdaná Schenková ze Stauffenbergu (1835–1881) 3. Marie Markéta, provdaná Harrachová (1837–1870) 4. Jana Nepomucena, provdaná Schönbornová (1840–172) 5. Evžen (1842–1866) |
Příbuzní | bratr: Ferdinand Josef Jan z Lobkowicz (1797–1868) bratr: Josef František Karel z Lobkovic (1803–1875) bratr: Ludvík Jan Karel z Lobkowicz (1807–1882) bratr: Karel Jan z Lobkowicz (1814–1879) synovec: Mořic Alois z Lobkowicz synovec: Ferdinand Jiří z Lobkowicz (1850–1926) děd: Ferdinand Filip z Lobkowicz (1724–1784) babička: Gabriela Savojská z Carignanu (1748–1828) vnuk: František Zdeněk z Lobkowicz (1872–1927) vnuk: Bedřich Filip z Lobkowicz (1875–1931) vnuk: Jaroslav Alois z Lobkowicz (1877–1953) tchán: Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna (1786–1848) strýc: Karel Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) děd: Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu (1742–1789) babička: Marie Eleonora z Öttingen-Wallersteinu (1747–1797) |
Profese | podnikatel |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | Řád San Giorgio della Reunione |
Commons | Prince Johann Nepomuk of Lobkowicz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Nepomuk Karel Filip z Lobkowicz, také z Lobkovic, či Lobkowitz někdy uváděn jen jako Jan Karel Filip z Lobkowicz (14. ledna 1799 Vídeň – 6. června 1878 Konopiště), celým jménem německy Johann Nepomuk Karl Philipp Prinz von Lobkowitz, byl český šlechtic, příslušník rodu Lobkowiczů a zakladatel křimické (konopišťsko-křimické) linie roudnické primogenitury.
Narodil se jako druhorozený syn a čtvrté dítě knížete Josefa Františka Maxmiliána z Lobkowicz (1772–1816), který proslul mimo jiné podporou Ludwiga van Beethovena, a jeho manželky Marie Karolíny ze Schwarzenbergu (1775–1816).
V generaci Jana Nepomuka Karla došlo k rozdělení roudnické primogenitury rodu na tři linie: roudnickou, křimickou a dolnobeřkovickou. Vedle nich existovala ještě knížecí sekundogenitura (mělnická větev).
Byl císařsko-královským komořím a majorem v záloze. Stal se rytířem sicilského vojenského Řádu San Giorgio della Reunione.
Po otci zdědil malé panství Želeč nedaleko Soběslavi. Od svého bratra, hlavy rodu Ferdinanda Josefa Jana (1797–1868) dostával ještě malou apanáž z výnosu fideikomisu.
Podle rodinné tradice pohádkově zbohatl za vykonání dobrého skutku. Jednoho večera údajně pomohl v Praze na Malé Straně staršímu muži, kterému se udělalo špatně. Oním mužem byl hrabě František Josef z Vrtby (1759–1830), který Lobkowicze učinil svým univerzálním dědicem a odkázal mu panství Konopiště, Křimice, Nekmíř, Žinkovy a dva domy v Praze.
Dne 20. května 1834 se ve Vídni oženil s Karolínou z Vrbna a Bruntálu (12. 2. 1815 Vídeň – 18. 10. 1843 Křimice), dcerou Evžena Dominika z Vrbna a Bruntálu (1786–1848) a jeho manželky Barbory z Erdödy (1793–1858). Narodilo se jim pět dětí (dva synové a tři dcery):