V tomto článku prozkoumáme téma Jan Petr Cerroni z různých perspektiv s cílem analyzovat jeho dopad na moderní společnost. Od jeho vzniku až po jeho dnešní vliv provedeme prohlídku nejdůležitějších aspektů souvisejících s Jan Petr Cerroni. Kromě toho prozkoumáme možné důsledky a důsledky, které může mít Jan Petr Cerroni v různých oblastech, a také budoucí perspektivy, které toto téma vyvolává. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se pokusíme osvětlit Jan Petr Cerroni a jeho význam v současném světě.
Jan Petr Cerroni | |
---|---|
Jan Petr Cerroni na mědirytině od F.Stöbera | |
Narození | 16. května 1753 Uherské Hradiště Moravské markrabství |
Úmrtí | 3. září 1826 (ve věku 73 let) Brno Rakouské císařství |
Povolání | archivář, historik, právník, muzeolog, genealog, bibliograf, sběratel a literární historik |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Petr Josef Cerroni |
---|---|
matka | Barbara Viktorie Cerroni, roz. Freyová |
bratr | Karel Jiří Cerroni |
sestra | Kateřina Viktorie Czikannová, roz. Cerroni |
synovec | Johann Jacob Heinrich Czikann |
Jan (Maria) Petr Cerroni (16. května 1753 Uherské Hradiště – 3. září 1826 Brno) byl moravský historik a archivář, sběratel rukopisů, archiválií a grafických listů (tzv. Cerroniho sbírka).
Narodil se v roce 1753 do rodiny původem italského obchodníka, který se kolem roku 1743 přestěhoval z Lombardie na jižní Moravu, do Uherského Hradiště. V Hradišti Jan Petr vystudoval jezuitské gymnázium (1768). Následně navzdory rodičům, kteří z něj chtěli mít kněze, vystudoval filosofii v Olomouci (absolvoval 1771 s titulem artium liberalium et filosophie magister) a právnickou fakultu ve Vídni (do 1773).
Následně v letech 1774–1780 prošel praxí u Oberste Justizstelle ve Vídni a poté byl pracovníkem aboliční a daňové komise na ředitelství komorních statků ve Vídni. Od roku 1782 pracoval na císařském dvoře jako aktuár, později (1784-89) sekretář generálního ředitele kamerálních statků. V roce 1789 byl jmenován do pozice sekretáře moravsko-slezského gubernia. Díky svému úřednímu postavení, stykům a přehledu získal mnohé cenné dokumenty. Habsburská monarchie v té době procházela obdobím josefinských reforem. Cerroni shromažďoval materiály o historii moravských církevních institucí, olomoucké univerzity i šlechtických rodů Moravy. Využil také toho, že jako správce klášterních archivů pro Moravu a Slezsko měl na starosti knihovny zrušených klášterů, zejména jezuitských, a zachránil z jejich fondů významné listiny, rukopisy i knižní publikace. Současníky byl považován za největšího znalce dějin Moravy.
Také mu byla svěřena funkce cenzora, kdy musel kontrolovat vydávané a přivážené knihy. Měl velký přehled o tehdejší literatuře a v roce 1813 vydal slovník moravských spisovatelů. Velkým zklamáním pro něj bylo, když Královská česká společnost nauk nevydala jeho sborník moravských spisovatelů a nezvolila ho za „přespolního“ člena. Jeho nejvýznamnější dílo, dvacetisvazková Bohemia litterata („Učené Čechy“), zůstalo pouze v rukopise.
Zemřel v Brně dne 3. září 1826. Zanechal po sobě rozsáhlou sbírku, kterou svěřil svému synovci Janu Jakubu Czikannovi. Ten se ji po Cerroniho smrti pokusil rozprodat, ale prodal jen sbírku mincí a obrovskou sbírku grafik (4 730 položek). Nakonec se v roce 1845 dohodl s opatem augustiniánského kláštera Františkem Cyrilem Nappem. Czikann dostal roční rentu 400 zlatých a část sbírky listin tak zůstala v Brně.
Po Cerronim je pojmenována osada Cerony, část obce Babice u Uherského Hradiště. Osada vznikla r. 1786 rozdělením vrchnostenského dvora mezi kolonisty a její pojmenování souvisí s funkcí Cerroniho coby sekretáře komise pro správu zabraných církevních statků.