V dnešním světě je Jan Quirin Jahn problém, který nabyl na významu v různých sférách společnosti. Od politiky po populární kulturu, Jan Quirin Jahn upoutal pozornost všech typů publika. S dopadem, který přesahuje geografické hranice, se Jan Quirin Jahn stal referenčním bodem pro pochopení současného panoramatu. V tomto článku tento fenomén prozkoumáme do hloubky a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v různých oblastech. Od svého vzniku až po budoucí projekci si Jan Quirin Jahn zaslouží podrobné prozkoumání, abychom pochopili jeho dnešní vliv.
Jan Quirin Jahn | |
---|---|
Narození | 4. června 1739 Praha České království |
Úmrtí | 18. srpna 1802 (ve věku 63 let) Praha České království |
Povolání | historik umění, malíř, sběratel, učitel a teoretik umění |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Jakub Quirin Jahn (4. června 1739 v Praze – 18. července 1802 tamtéž) byl český malíř, historik a teoretik umění. Dodnes není většinou ceněno jeho malířské dílo tak, jako jeho teoretická činnost.
Studoval na pražském piaristickém gymnáziu a poté se učil malířství od svého otce Jakuba Vavřince Jahna do roku 1758. Následující dva roky studoval u Jana Ferdinanda Schora a byl spolupracovníkem malíře Františka Xavera Palka. Od roku 1760 pracoval samostatně jako malíř oltářních obrazů. Od roku 1767 byl mistrem staroměstského malířského cechu v Praze a řádným členem vídeňské malířské Akademie. V letech 1773–1782 spolupracoval s F. M. Pelclem a M. Voightem při vydávání Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Vyobrazení českých a moravských učenců a umělců). V medailonech umělců byly krátké životopisy a údaje o dílu.
Během svého života cestoval, navštívil Německo, Nizozemsko, Francii. Druhá polovina 18. století nebyla pro malíře příliš šťastná, je poznamenána koncem barokních tradic a zchudnutím církve po zásahu josefínských reforem. Z těchto důvodu se od roku 1782 Jahn živil obchodem se suknem. Mimo to ve stejném roce byl v Praze zrušen malířský cech, jehož byl Jahn představený. Jan Quirin Jahn byl jedním ze zakladatelů Společnosti vlasteneckých přátel umění a v letech 1796–1802 voleným členem jejího výboru.