V dnešním světě se Jan Willenberg stalo tématem velkého zájmu a významu. Ať už se jedná o jeho dopad na společnost, jeho vliv na populární kulturu nebo jeho význam v akademické sféře, Jan Willenberg je tématem, které přitahuje pozornost široké škály publika. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jan Willenberg, analyzujeme jeho důležitost, historii a význam v dnešním světě. Od svých počátků až po vývoj v současnosti zanechal Jan Willenberg v našich životech nesmazatelnou stopu a zaslouží si být studován a pochopen v celé své komplexnosti. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy vneseme světlo do tohoto tématu a poskytneme našim čtenářům širší a hlubší vhled do Jan Willenberg.
Jan Willenberg | |
---|---|
Narození | 23. června 1571 Třebnice, Slezsko Česká koruna |
Úmrtí | 3. října 1613 (ve věku 42 let) Praha |
Národnost | slezská |
Povolání | kreslíř, grafik, rytec |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Willenberg (* 23. června 1571 Třebnice – ~3. října 1613 Praha) byl autor dřevořezů, grafik a kreseb. Po mládí stráveném na Moravě se přesunul do rudolfinské Prahy, kde vytvořil hlavní část svého díla.
Tvořil topograficky dobré veduty měst hradů a zámků. Známá je například jeho série vedut českých měst z roku 1602. Jeho díla zachycují místa v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a v Rakousku. Díky spolupráci na Harantově knize Putování aneb cesta... ztvárnil také cizokrajné lokace, zvířata a lidi z oblasti Středomoří.
Brzy po smrti se však na umělce zapomnělo. Až na začátku 20. století se znovu objevil zájem o jeho dílo, když roku 1901 doktoři Antonín Podlaha a Isidor Zahradník vlastním nákladem vydali pod názvem Jana Willenberga Pohledy na města, hrady a památné stavby král. Českého z počátku XVII. století výběr perokreseb uchovávaných ve Strahovském klášteře. Willenbergovy veduty se staly cenným ikonografickým pramenem, využívaným zejména v historické geografii a kunsthistorii.
Jan Willenberg, někdy také Johann Willenberger, se narodil v slezské Třebnici (polsky Trzebnica) u Vratislavi, která v tu dobu přináležela svazku České koruny. Rodina se poměrně brzy přestěhovala do moravského Přerova. Už jako jedenáctiletý od roku 1582 pracoval pro olomouckou tiskárnu Fridricha Milichthalera, potom byl mezi lety 1595–1600 zaměstnán v klášterní tiskárně premonstrátů v Louce. V roce 1600 se přestěhoval do Prahy.
Zde byl zaměstnán v tiskárně Daniela Sedlčanského, Jana Schumanna a v nigrinovské tiskárně. Dále pracoval pro známou tiskárnu Adamů z Veleslavína, Daniela Adama a jeho syna Samuela Adama.
Vytvořil dřevořezy pro díla Bartoloměje Paprockého Zrcadlo slavného markrabství moravského (1593) a Diadochus (1602). Dále ilustrace pro Harantovu cestopisnou knihu Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta (1608). Tvořil i portréty císařů, například Rudolfa II., Matyáše Habsburského a dalších.