Jan z Aldringenu

V dnešním světě je Jan z Aldringenu téma, které získalo velký význam v různých oblastech společnosti. Od politiky a ekonomiky po kulturu a technologie, Jan z Aldringenu upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Svým dopadem na každodenní životy lidí a vlivem na globální rozhodování se Jan z Aldringenu stal stálým bodem zájmu výzkumníků, názorových vůdců i běžných občanů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jan z Aldringenu a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty moderního života.

Jan hrabě z Aldringenu
Narození10. prosince 1588
Lucembursko
Úmrtí22. července 1634
Landshut
Povolánívoják
Titulhrabě
Obdobítřicetiletá válka
Nábož. vyznáníkatolík
ChoťLivia z Arca
Děti0
RodičeLeonhard Aldringen, Markéta Klaut
PříbuzníJan Marek z Aldringenu, bratr
Pavel z Aldringenu bratr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan z Aldringenu (německy Johann Graf von Aldringen; 10. prosince 1588 Lucemburk22. července 1634 Landshut) byl císařský polní maršál, voják ve službách katolické ligy za třicetileté války. Byl zapojen do spiknutí proti Albrechtu z Valdštejna.

Život

Jako katolík a voják-žoldnéř vstoupil do císařské armády. Za třicetileté války se poprvé proslavil roku 1624, kdy společně s Albrechtem z Valdštejna zvítězili v bitvě u Desavy. Poté dosáhl hodnosti polního maršála. Roku 1627 byl povýšen do stavu svobodných pánů. V dubnu roku 1632 v bitvě u Rainu (na řece Lechu) jeho vojsko porazilo švédskou armádu, ale Jan byl zraněn. Téhož roku byl za hrdinství povýšen do hraběcího stavu.

Z pobělohorských konfiskací v Čechách získal od císaře Ferdinanda II. panství Teplice.

Smrt

18. července 1634 v hodnosti generálporučíka Katolické ligy se s jednotkou dragounů a s Bavory podílel na znovudobytí města Řezna. Odtamtud přijeli do Landshutu, který byl 20. července 1634 napaden švédskou armádou pod vedením Bernarda Sasko-Výmarského a hraběte Gustava Horna. 22. července 1634 Švédové zaútočili na Landshut a Jan z Aldringenu byl při ústupu zastřelen, když se snažil se svým koněm přeplavat řeku Isar. Švédové Landshut následně dobyli a vypálili.

Rodina

Oženil se s hraběnkou Livií z Arca, sestrou manželky Matyáše Gallase. Manželství bylo bezdětné, vdova zemřela krátce po Janově smrti.

Odkazy

Reference

  1. Petr MAŠEK, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. 1. díl. Argo Praha 2008, s. 17

Externí odkazy