V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Japonský příkop, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vliv na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hraje Japonský příkop zásadní roli v každodenním životě lidí a je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Prostřednictvím hloubkové a podrobné analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, díky nimž je Japonský příkop relevantním tématem hodným studia. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a kompletní vizi Japonský příkop s cílem poskytnout širší a obohacující porozumění tomuto tématu, od jeho důsledků v kultuře a historii až po jeho spojení s technologií a současnými událostmi.
Japonský příkop | |
---|---|
Geomorfologický tvar | hlubokomořský příkop |
Nejnižší bod | −8 046 metrů |
Délka | 800 km |
Souřadnice | 38°20′30″ s. š., 143°58′33″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Japonský příkop je hlubokomořský příkop v západní části Tichého oceánu. Leží zhruba 200 km východně od severní poloviny japonského ostrova Honšú. Od hory Erimo míří k jihozápadu, ale záhy se stáčí k jihojihozápadu a ve druhé polovině se opět stáčí k jihozápadu. Je 800 km dlouhý. Na severu navazuje na Kurilský příkop, na jihu na Boninský příkop. Dosahuje hloubky 8046 metrů.
Tichomořská deska se v Japonském příkopu podsunuje pod ochotskou desku. Na subdukční zónu jsou vázána zemětřesení a tsunami, například zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011.
Při průzkumu Japonského příkopu dosáhla japonsko-britská expedice v trojmístném plavidlu Shinkai 6000 hloubky 6526 metrů. V říjnu 2008 japonsko-britská expedice natočila v hloubce 7,7 km hejno ryb druhu Pseudoliparis amblystomopsis. Jsou to nejhlouběji natočené žijící ryby.