Jarmila Kšírová
V dnešní době je Jarmila Kšírová tématem velkého významu v dnešní společnosti. Existuje mnoho aspektů, které se točí kolem Jarmila Kšírová, od jeho dopadu na ekonomiku až po jeho vliv na kulturu a politiku. Od starověku byl Jarmila Kšírová předmětem debat a studií a vytvořil velké množství teorií a přístupů, které se snažily pochopit jeho význam a povahu. V tomto článku se ponoříme do světa Jarmila Kšírová, prozkoumáme jeho různé aspekty a analyzujeme jeho roli v současné společnosti.
| Jarmila Kšírová Havlíková | |
|---|---|
 Jarmila Kšírová, 1938 | |
| Rodné jméno | Kšírová |
| Narození | 29. prosince 1910 Praha-Žižkov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. listopadu 1983 Východní Berlín,  Východní Německo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jarmila Kšírová, provdaná Havlíková, podruhé provdaná Dabernig (29. prosince 1910 Praha-Žižkov[p 1] – 27. listopadu 1983 Východní Berlín) byla česká operní a operetní zpěvačka a filmová herečka.
Život
Mládí
Jarmila Kšírová se narodila v Praze na Žižkově (sv. Prokopa),[p 2] brzy se s rodiči přestěhovala do Bratislavy. Vystudovala gymnázium, obchodní akademii a pracovala jako úřednice na berním úřadě. V té době rovněž studovala soukromě zpěv u Josefa Egema na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě. Její řádnou studentkou se stala až ve 4. ročníku. Absolvovala ji v roce 1931.
První republika
Do roku 1933 vystupovala ve Slovenském národním divadle, kam ji před svým odchodem z Bratislavy angažoval tehdejší ředitel Oskar Nedbal.[p 3] Mezi jiným zde dostala titulní roli v operetě Rose Marie Rudolfa Frimla. Roku 1933 přešla do Velké operety v Praze,[p 4] z počátku vystupovala jako host. Pohostinsky zpívala v letech 1930–1943 v operetě Slovenského národního divadla. Koncem třicátých let 20. století vystupovala s úspěchem v zahraničí – např. v Berlíně, Káhiře, Vídni a Curychu. Na repertoáru měla i klasickou českou hudbu (Smetana, Dvořák, Foerster), se kterou vystupovala koncertně. Účinkovala též v českých filmech.
Protektorát
V období Protektorátu hostovala často v Německu a Rakousku, český tisk ji charakterizoval slovy „...na říšských scénách zdomácnělá česká pěvkyně...“. V českém protektorátním tisku její jméno objevuje téměř výhradně v souvislosti s filmy uváděnými v kinech.
Po válce
Po válce čelila spolu s dalším 94 filmovými pracovníky obvinění z kolaborace, vznesenému Disciplinární komisí Svazu filomových pracovníků. Provinění spočívalo v účasti na německých filmech, byla však omilostněna. Usídlila se v Německé demokratické republice (ve Východním Berlíně), kde od roku 1950 pokračovala v umělecké dráze v Komické opeře. V Německu též hrála v několika filmech.
Datum a místo úmrtí uváděla po dlouhou dobu literatura jako neznámé.
Rodinný život
Ve třicátých letech 20. století žila Jarmila Kšírová v pražské Velehradské ulici, v roce 1940 je její bydliště uváděno Praha II., Na rybníčku 14. Byla dvakrát vdaná. Poprvé 19. listopadu 1942 v Bratislavě, za dr. Alfonse Havlíka, a v roce 1943 se jí narodila dcera Jarmila. (Data sňatků nezjištěna, 23. 10. 1940 uvedla Kinorevue, že není provdána.) Po druhé svatbě, s německým občanem, se jmenovala Kšírová–Dabernig.
Dílo
.jpg)
Divadlo
Zpěvačka ve Slovenském národním divadle Bratislava, Velké operetě Praha a v zahraničí.
Filmografie
České filmy:
- 1940 Štěstí pro dva (role – Soňa Jansová, režie Miroslav Cikán, píseň Tys má pohádka)
- 1939 Veselá bída (role – Marja Marjanovská, režie Miroslav Cikán, píseň Láska brány otevírá)
- 1938 Lucerna (podle hry Aloise Jiráska, role – kněžna, režie Karel Lamač)
- 1935 Barbora řádí (role – Helenina přítelkyně Karla Zemánková, režie Miroslav Cikán)
Německé filmy:
- 1957 Mazurka der Liebe (NDR, Mazurka lásky, podle operety Carl Millöckera Žebravý student, role – hraběnka Palmatica Nowalska),
- 1957 Die Schönste (NDR, Nejkrásnější, role neurčena)
- 1955 Rauschende Melodien (NDR, Opojné melodie, role – Rosalinde von Eisenstein)
Odkazy
Poznámky
- ↑ IMDb (International movie database) uvádí rok narození 1911
- ↑ V pražských policejních konskripcích ani v Soupisu pražských obyvatel nedohledána.
- ↑ Oskar Nedbal působil v Bratislavě v letech 1923–1928.
- ↑ Dnes v sále hraje Divadlo v Dlouhé.
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti sv. Prokopa na Žižkově v Praze
- ↑ a b FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, I. díl: A-K. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Kšírová Jarmila, s. 706–707.
- ↑ Jarmila Kšírová v Internet Movie Database (anglicky)
- ↑ První "Rose Marie" Jarmily Kšírové. Národní listy. 13. 7. 1936, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Jarmila Kšírová ve Velké Operetě. Národní listy. 12. 9. 1933, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Úspěch Jarmily Kšírové v Egyptě. Národní listy. 23. 2. 1937, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Volksoper (inzerát). Vídeňské noviny. 8. 2. 1938, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Hudba/Jarmila Kšírová. Národní politika. 29. 4. 1937, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Jarmila Kšírová ve Vídni. Vídeňské noviny. 22. 4. 1940, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Česká hudba a čeští umělci v Říši. Národní politika. 24. 9. 1940, s. 6. Dostupné online.
- ↑ (dostupné online v NK ČR). Pravda. 26. 1. 1946, s. 1. Dostupné online.
- ↑ KABÁTOVÁ, Zita. Sto let a já. Praha: Svoboda Servis, s.r.o, 2012. ISBN 978-80-86320-74-8. Kapitola Před disciplinární komisí, s. 148–151.
- ↑ Pražský adresář 1937-1938, s. 704
- ↑ (dostupné online v NK ČR. Kinorevue. 19. 6. 1940, s. 341. Dostupné online.
- ↑ (dostupné online v NK ČR). Kinorevue. 23. 10. 1940, s. 181. Dostupné online.
- ↑ ŠROMOVÁ, Tereza. Zpěvačka Jarmila Kšírová a její působení ve filmu (1935–1940) a rozhlase. Olomouc, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alice Ondrejková. s. 23–24. Dostupné online.
Literatura
- FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, I. díl: A-K. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Kšírová Jarmila, s. 706–707.
