Jaroslav Stockar
V dnešním světě je Jaroslav Stockar téma, které získalo velký význam a zaujalo velké množství lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Jaroslav Stockar je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu historie hrál Jaroslav Stockar klíčovou roli ve vývoji lidstva a jeho význam zůstává v moderním světě evidentní. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty Jaroslav Stockar a prozkoumáme jeho význam v dnešní společnosti.
| Jaroslav Stockar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. května 1890 Doloplazy u Nezamyslic  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. února 1977 (ve věku 86 let) Praha  Československo |
| Povolání | architekt a designér |
| Příbuzní | Rudolf Stockar (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Stockar, křtěný Jaroslav František (8. května 1890, Doloplazy u Nezamyslic, Rakousko-Uhersko - 6. února 1977, Praha, Československo) byl českým architektem. Před rokem 1918 používal jména Jaroslav František Stockar von Bernkopf, Jaroslav Stockar-Bernkopf nebo Jaroslav Stockar z Bernkopfů, dále používal variantu svého křestního jména Jaro.
Život
V letech 1908-1913 studoval na Českém vysokém učení technickém. V roce 1913 byl jmenován architektem ve dvorní kanceláři knížete Lichtenštejna ve Vídni. V roce 1915 byl povolán jako inženýr na ministerstvo války, do projekčního oddělení vzduchoplavby a pak jako samostatný referent do oddělení kontroly průmyslových staveb. Roku 1916 byl promován na doktora technických věd. Stal se čestným docentem lesnických pozemních staveb na Vysoké škole zemědělské v Brně a členem zkušební komise pro státní zkoušky z oboru architektury tamtéž. Roku 1919 se usadil v Brně jako civilní autorizovaný inženýr pro architekturu a pozemní stavby. V roce 1935 přesídlil do Prahy a stal se ředitelem technického oddělení Národní banky v Praze.
Jeho bratrem byl architekt Rudolf Stockar.
Dílo
Během svého působení v Brně projektoval novostavbu továrny UP Brno a Pensijního ústavu Brno, dále přestavby bankovních paláců Hypoteční banky a Zemědělské banky moravské v Brně, České průmyslové a hospodářské banky, Brněnské banky a dalších staveb. V Praze vypracoval pro Národní banku československou adaptace čp. 937 v Jindřišské ulici a někdejšího Ringhofferova paláce čp. 1511/II v třídě Politických vězňů na Novém Městě pražském. V letech 1937-1940 projektoval spolu s Josefem Šolcem blok sedmi funkcionalistických Činžovních domů Pensijního fondu zaměstnanců Národní banky Československé v Praze 7 - Holešovicích. Dále je autorem přestavby nemocenské pojišťovny v Opavě, sociálního domu v Ostravě, lázní v Rajeckých Teplicích na Slovensku. Podle jeho projektu vznikl okresní úřad v Přerově a v Uherském Hradišti a veřejná nemocnice v Hranicích.
Odkazy
Literatura
- ; VLČEK, Pavel. Stockar-Bernkopf, Jaroslav. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 626.
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Dobromilice
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Stockar na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Stockar
- Jaroslav Stockar v informačním systému abART
