Jaroslav Věšín

V dnešní době je Jaroslav Věšín téma, které nabylo na významu v různých oblastech. Od politiky po vědu se Jaroslav Věšín stal předmětem zájmu výzkumníků, aktivistů a občanů obecně. S pokrokem technologií a globalizací nabyl Jaroslav Věšín dosud nevídaný rozměr, který ovlivňuje nejen způsob, jakým interagujeme s naším prostředím, ale také naše vnímání světa. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jaroslav Věšín, od jeho původu až po jeho dopad na moderní společnost.

Jaroslav Věšín
Jaroslav Věšín
Jaroslav Věšín
Narození23. května 1860
Vraný
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. května 1915 (ve věku 54 let)
Sofie
Bulharské carství
Alma materAkademie výtvarných umění v Mnichově
Akademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, důstojník a genre painter
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Věšín, křtěný Jaroslav Friedrich Julius (23. května 1860 (některé dokumenty udávají chybné datum narození 23. května 1859), Vraný - 9. května 1915, Sofie) byl český malíř, profesor a zakladatel malířské školy v Sofii.


Život

Jaroslav Věšín se narodil ve Vraném v rodině lékaře Františka Věšína. V letech 1876-1881 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Jana Swertse a od roku na malířské akademii v Mnichově (Akademie der bildenden Künste München) u prof. Carla Theodora von Piloty a Józefa Brandta.

Roku 1884 odešel na Slovensko a své obrazy představil na soukromé výstavě v Turčianském sv. Martině (1887). Roku 1889 se vrátil do Mnichova, v roce 1891 se zúčastnil Jubilejní zemské výstavy v Praze.

V roce 1897 byl zakladatelem malířské školy v Sofii a byl zde jmenován profesorem. Ze Sofie obesílal výstavy v Praze (galerie Ruch), v Mnichově (Galerie Moderner Meister), ale také v St. Louis v USA. Publikoval v časopise Zlatá Praha. Byl zpravodajem generálního štábu a dvorním malířem knížete Ferdinanda I., předsedou Sdružení jihoslovanských umělců, členem Krasoumné jednoty v Praze a Jednoty umělců výtvarných. Během života obdržel četná vyznamenání, řády a diplomy. Věšínovu podobiznu namaloval Lev Lerch.

Věšínovy obrazy jsou oceňovány i sto let po jeho smrti. Obraz Koulovačka (1892) dosáhl na aukci v Praze hodnotu 700 000 Kč.

Dílo

Věšínova díla náleží slohově do realistické malby generace 80. let, kdy se probudil zájem o venkovský lid a národopisné žánry. Po návratu z Mnichova vystavil v Praze cyklus obrazů ze Slovácka (Slovácká svatba). Námětem jeho obrazů je obvykle konkrétní děj - svatby, hony na divokou zvěř (Snídaně v bažantnici v Průhonicích, 1890, Výsledek honby, 1890, Arcivévoda František Ferdinand na honbě, 1891), apod. Často se věnoval malbě koní (Koňský trh v Sofii, 1899, Vyjížďka na saních). V Bulharsku zachytil každodenní život bulharského venkova, etnografické motivy, vojenské výjevy, scény z 1. balkánské války, cvičení bulharské armády a ruské slavnosti na Šipce (1902). Jeho obrazy jsou v národní galerii v Sofii a ve vojenském historickém muzeu v Sofii. Obraz Útok na bodáky z roku 1912 je vystaven v erbovní hale na úřadě prezidenta.

Zastoupení ve sbírkách

  • Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
  • Památník národního písemnictví

Galerie

  • Jaroslav Věšín – Zimní vyjížďka
    Jaroslav Věšín – Zimní vyjížďka
  • Jaroslav Věšín – Návrat z trhu
    Jaroslav Věšín – Návrat z trhu
  • Jaroslav Věšín – Útok na bodáky
    Jaroslav Věšín – Útok na bodáky
  • Jaroslav Věšín - Kočovníci za soumraku (1897)
    Jaroslav Věšín - Kočovníci za soumraku (1897)
  • Jaroslav Věšín - Motiv z Balkánu
    Jaroslav Věšín - Motiv z Balkánu
  • Jaroslav Věšín - Setkání u studny (1885)
    Jaroslav Věšín - Setkání u studny (1885)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Vraný
  2. ↑ Informační systém abART: Věšín Jaroslav
  3. ↑ J. Věšín, Koulovačka. www.acb.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  4. ↑ J. Věšín, Před honem, 1913
  5. ↑ J. Věšín, Vyjížďka na saních
  6. ↑ J. Věšín, Trh na koně v Sofii. www.gvuo.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Literatura

  • Malíři rusko-turecké osvobozenecké války 1877 a 1878, Výtvarná kultura, 4, 1978, s. 61-62
  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 185)

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot