V dnešním světě se Javier Pérez de Cuéllar stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho relevanci na pracovišti nebo jeho propojení s jinými aktuálními problémy, Javier Pérez de Cuéllar je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Proto je důležité analyzovat a porozumět do hloubky všem jejím aspektům a dimenzím, abychom mohli adekvátně řešit její důsledky a důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Javier Pérez de Cuéllar s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi tohoto tématu, které je dnes tak relevantní.
Javier Pérez de Cuéllar | |
---|---|
Javier Pérez de Cuéllar v roce 1982 | |
5. generální tajemník OSN | |
Ve funkci: 1. ledna 1982 – 31. prosince 1991 | |
Jmenující | Valné shromáždění OSN |
Předchůdce | Kurt Waldheim |
Nástupce | Butrus Butrus-Ghálí |
Stranická příslušnost | |
Členství | Union for Peru (1994–2004) |
Rodné jméno | Javier Felipe Ricardo Pérez de Cuéllar y de la Guerra |
Narození | 19. ledna 1920 Lima |
Úmrtí | 4. března 2020 (ve věku 100 let) Lima |
Místo pohřbení | Presbítero Matias Aquino |
Choť | Yvette Roberts-Darricau |
Sídlo | Lima |
Alma mater | Papežská katolická univerzita v Peru Colegio San Agustín |
Profese | politik, diplomat a advokát |
Náboženství | katolicismus |
Ocenění | Medaile míru Organizace spojených národů (1982) velkokříž Řádu Isabely Katolické (1984) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1984) honorary citizen of Zagreb (1987) Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (1987) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Javier Pérez de Cuéllar |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Javier Pérez de Cuéllar Guerra (* 19. ledna 1920 Lima, Peru – 4. března 2020 Lima) byl peruánský diplomat, politik, spisovatel a pátý generální tajemník OSN. Je autorem řady prací z oboru mezinárodního práva.
V roce 1944 vstoupil do diplomatických služeb. V roce 1966 se stal náměstkem ministra zahraničních věcí Peru. V roce 1971 se stal stálým zástupcem Peru v OSN a později zvláštním představitelem generálního tajemníka OSN na Kypru. O čtyři roky později se stal náměstkem generálního tajemníka OSN. Dne 1. ledna 1982 začal působit ve funkci Generálního tajemníka OSN. V roce 1995 neúspěšně kandidoval na prezidenta Peru, ale v politice zůstal a v letech 2000 až 2001 působil ve funkci ministra zahraničních věcí. Poté v roce 2004 zastával funkci velvyslance Peru ve Francii.
V roce 1984 obdržel čestný doktorát na pražské Karlově univerzitě. Do československých dějin neblahým způsobem vstoupil ještě jednou, když v roce 1987 ocenil skomírající Sdružení katolických duchovních Pacem in terris čestným titulem Posel míru.