V tomto článku se budeme zabývat tématem Jiří Pfefferkorn, které v posledních letech nabylo velkého významu. Jiří Pfefferkorn je téma, které vzbudilo zájem odborníků i laické veřejnosti díky svému dopadu na různé oblasti společnosti. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty související s Jiří Pfefferkorn, od jeho vzniku až po jeho dnešní vývoj. Bude analyzován dopad, který měl Jiří Pfefferkorn v různých sektorech, stejně jako budoucí perspektivy, které se kolem tohoto tématu předpokládají. Kromě toho budou prezentovány různé pozice a pohledy odborníků v oboru s cílem poskytnout širokou a kompletní vizi Jiří Pfefferkorn.
Jiří Pfefferkorn z Ottopachu | |
---|---|
P. Jiří Pfefferkorn vede procesí na Svatou Horu nad Příbramí, rytina z roku 1675 | |
Narození | 11. dubna 1611 Židenice Habsburská monarchie |
Úmrtí | 20. července 1665 (ve věku 54 let) Praha Habsburská monarchie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
P. Jiří Pfefferkorn z Ottopachu, SJ (11. dubna 1611 Židenice – 20. července 1665, Malá Strana, Praha) byl český jezuita a první superior na Svaté Hoře.
Jiří Pfefferkorn se narodil v Židenicích (dnes součást Brna) do rodiny šlechtického rodu Pfefferkornů z Ottopachu. Jeho děd Jindřich přišel na Moravu z Rakous a zakoupil zde tři vesnice poblíž Brna (Židenice, Sokolnice a Medlánky). Jeho otec Jiří k tomu přikoupil další blízkou ves Ořechov, kterou později zdědil druhorozený stejnojmenný syn Jiří. Jako mladší syn byl zřejmě určen pro duchovní kariéru, i když je možné, že si svůj osud určil sám.
Do jezuitského řádu vstoupil v roce 1627 v brněnském noviciátu. Poté byl vyslán do Hradce Králové, kde se nakonec stal představeným koleje (superiorem). Následně byl povolán do Březnice, kde opět dosáhl na pozici představeného. V roce 1647 se stal prvním superiorem svatohorským. Tuto funkci vykonával dokonce dvakrát, v letech 1647–51 a 1659–60. Jiří Pfefferkorn byl v roce 1651 převelen zpátky do Březnice, ale svatohorské poutní místo nepřestával sledovat. Na svatou Horu vedl z Březnice řadu procesí. Zdejší jezuitská rezidence při poutní kapli P. Maire totiž administrativně spadala pod březnickou kolej. Po skončení své druhé svatohorské mise byl převelen do Prahy, na Malou Stranu, kde získal nové pole působnosti v tamním profesním domě a kde také 20. července 1665 zemřel.