V tomto článku prozkoumáme Jitka Válová z různých perspektiv s cílem ponořit se do jeho významu, důležitosti a aplikací. Stejně tak budeme analyzovat implikace, které má Jitka Válová v různých kontextech, ať už v osobní, profesní, sociální nebo kulturní sféře. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Jitka Válová s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi na toto téma. Prostřednictvím reflexe, analýzy a výzkumu se snažíme poskytnout čtenáři širší a podrobnější pochopení Jitka Válová, což mu umožní získat relevantní a užitečné znalosti pro svůj osobní a profesní rozvoj.
ak. mal. Jitka Válová, dr.h.c. | |
---|---|
Jitka Válová v roce 2011 | |
Narození | 13. prosince 1922 Kladno Československo |
Úmrtí | 27. března 2011 (ve věku 88 let) Kladno Česko |
Místo pohřbení | Kladno |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1945–1950) |
Povolání | malířka a grafička |
Příbuzní | Květa Válová (sourozenec) |
Ocenění | Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění (2003) Cena města Kladna (2004) Artis Bohemiae Amicis (2007) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jitka Válová (13. prosince 1922 Kladno – 27. března 2011 Kladno) byla česká akademická malířka a výtvarnice.
Její tvorba byla úzce spojena s tvorbou její sestry – dvojčete Květy Válové. V letech 1945 až 1950 studovaly společně VŠUP v Praze u prof. Emila Filly. Žily spolu na Kladně. Pracovala v oborech malba, kresba a grafika. Tvořila a vystavovala až do své smrti, převážnou část výstav měla se skupinou Trasa. Svůj výrazný talent uplatňovala ve figurální tvorbě. Její útlé a protáhlé postavy byly zachyceny v pohybu, vypovídají o vztazích, osudech, náladách, často v extrémních situacích.
Její výtvarné začátky vyšly ze zkušenosti s rytectvím skla, jemuž se vyučila v Železném Brodě. Pracovala u soustruhu a pokud měla čas, kreslila oceláře v provozu. První výstava, kterou měla společně se sestrou v divadle Rokoko, nesla název Člověk a ocel, oficiální kritika ji ale nepřijala. Další výstavu obě sestry uspořádaly ve Špálově galerii v roce 1966, ta jim již přinesla uznání a ocenění jejich práce.
Zemřela 27. března 2011 ve věku 88 let, pohřbená je spolu se svou sestrou na centrálním kladenském hřbitově.
Rodina Válova bydlela na Kladně nejdříve v budově kladenské spořitelny, kde pracoval jejich otec, absolvent obchodní akademie, v roce 1938 se společně přestěhovali do domu čp. 1662 v Bendlově ulici (u bývalého okresního úřadu) s malou zahradou a později i s ateliérem. V roce 2018 zde byla umístěná pamětní deska s textem „V TOMTO DOMĚ V LETECH 1938 AŽ 2011 ŽILY A TVOŘILY JITKA A KVĚTA VÁLOVY NARODILY SE 13.12.1922 V KLADNĚ KVĚTA ZEMŘELA 6.9.1998 A JITKA 27.3.2011 VÝJIMEČNÉ A OSOBITÉ MALÍŘKY, ŽÁKYNĚ EMILA FILLY, PŘEDSTAVITELKY VÝTVARNÉ SKUPINY TRASA, JSOU VÝZNAMNÝMI OSOBNOSTMI NEJEN ČESKÉHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ“, ateliér byl zpřístupněný veřejnosti.