Johan David Åkerblad
V dnešním světě se Johan David Åkerblad stává stále aktuálnějším tématem. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Johan David Åkerblad upoutal pozornost velkého počtu lidí po celém světě. Od svého vzniku až do současnosti hraje Johan David Åkerblad klíčovou roli v různých aspektech každodenního života a vyvolává zájem a debaty v různých oblastech. V tomto článku dále prozkoumáme význam Johan David Åkerblad a jeho dopad na dnešní společnost, abychom lépe porozuměli jeho vlivu a relevanci v dnešním světě.
| Johan David Åkerblad | |
|---|---|
| Narození | 6. května 1763 Stockholm |
| Úmrtí | 7. února 1819 (ve věku 55 let) Řím |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Povolání | jazykovědec, antropolog, vysokoškolský učitel, diplomat, egyptolog, kreslíř, orientalista, filolog a cestovatel |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Göttingenu |
| Rodiče | Johan Åkerblad |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Johan David Åkerblad (6. května 1763, Stockholm – 8. ledna 1819, Řím) byl švédský diplomat a orientalista, žák Silvestra de Sacy. Za svého působení v Paříži se seznámil s kopií Rosettské desky a na jejímž základě se pokusil o rozluštění staroegyptského hieroglyfického písma. Porovnáním textů správně určil zapsaná osobní jména a také základní číslovky. Protože všechna slova, která přečetl, se shodou okolností skládala pouze z abecedních jednohláskových znaků, vyvodil z toho chybný závěr, že všechny znaky egyptských písemných systémů jsou abecední.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Åkerblad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
