V dnešním světě se John Dreyer stalo tématem velkého významu a zájmu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v profesionální oblasti, John Dreyer je tématem, které nadále vyvolává debaty a kontroverze. V průběhu historie byl John Dreyer předmětem studia a výzkumu a jeho dopad v různých oblastech nezůstal bez povšimnutí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s John Dreyer, od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní relevanci. Kromě toho probereme důležitost důkladného porozumění John Dreyer a jeho dopadu na naše životy.
John Dreyer | |
---|---|
John Dreyer | |
Narození | 13. února 1852 Kodaň, Dánsko |
Úmrtí | 14. září 1926 (ve věku 74 let) Oxford, Spojené království |
Povolání | astronom a životopisec |
Zaměstnavatelé | Observatoř a planetárium v Armaghu |
Ocenění | Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1916) honorary doctor of Queen's University Belfast (1922) |
Choť | Katherine Hannah Tuthill (od 1875) |
Děti | Frederic Charles Dreyer John Tuthill Dreyer |
Rodiče | Frederik Dreyer |
Příbuzní | Desmond Dreyer a Richard Dreyer (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Louis Emil Dreyer (13. února 1852, Kodaň – 14. září 1926 Oxford) byl dánsko-irský astronom.
Narodil se jako v Kodani. V roce 1874 ve věku 22 let odcestoval za prací do Irska a pracoval jako asistent Lorda Rosse (syna a následníka Lorda Rosse, který postavil teleskop Leviathan of Parsonstown). V roce 1878 se vydal do observatoře Dunsink a v roce 1882 pak do observatoře Armagh, kde pracoval jako ředitel do roku 1916.
Jeho největším životním dílem bylo sestavení New General Catalogue (seznamu objektů hlubokého vesmíru). Tento katalog se dodnes používá, stejně jako dva jeho dodatky Index Catalogue.
Dreyer byl také historikem astronomie. V roce 1890 publikoval biografii Tycha Braha a později v tom samém roce uspořádal pro tisk Tychovy publikace i nezveřejněnou korespondenci. Dílo o historii astronomie History of the Planetary Systems from Thales to Kepler (1905) je stále poučným uvedením do této vědecké disciplíny. V současnosti je vydáváno pod názvem A History of Astronomy from Thales to Kepler.
Dreyer získal v roce 1916 zlatou medaili od Královské astronomické společnosti. Jeden z kráterů na Měsíci nese jeho jméno.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Dreyer na anglické Wikipedii.