V tomto článku se ponoříme do Jonas Salk a všech aspektů, které ho obklopují. Od jeho vzniku až po současnost, přes jeho důsledky v různých oblastech, chceme poskytnout kompletní a detailní vizi tohoto tématu. Prozkoumáme jeho dopad na společnost, kulturu, politiku a ekonomiku, stejně jako jeho význam na mezinárodní scéně. Kromě toho probereme, jak se Jonas Salk vyvíjel v průběhu času a jak nadále ovlivňuje naše dnešní životy. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a obohacující pohled na Jonas Salk s cílem vytvořit hlubokou úvahu o jeho důležitosti v dnešním světě.
Jonas Salk | |
---|---|
Rodné jméno | Jonas Salk |
Narození | 28. října 1914 New York USA |
Úmrtí | 23. června 1995 (ve věku 80 let) La Jolla USA |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení | Los Angeles |
Bydliště | Spojené státy americké |
Alma mater | Michiganská univerzita Lékařská fakulta Newyorské univerzity Newyorská univerzita Newyorkská městská kolej Fanny Edel Falk Laboratory School |
Povolání | lékař, biolog, epidemiolog, vynálezce, virolog a imunolog |
Zaměstnavatel | Pittsburghská univerzita |
Ocenění | Meritorious Civilian Service Award (1955) Laskerova-DeBakeyova cena za klinický medicínský výzkum (1956) Cena Howarda Taylora Rickettse (1957) Cena Roberta Kocha (1962) Cena Džaváharlála Néhrúa (1975) … více na Wikidatech |
Choť | Françoise Gilotová (1970–1995) |
Děti | Peter L. Salk Darrell Salk Jonathan Salk |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jonas Edward Salk (28. října 1914 New York – 23. června 1995 La Jolla) byl americký lékař židovského původu, jeden z nejvýznamnějších virologů 20. století, který proslul především objevem vakcíny proti dětské obrně. Svůj objev si nedal patentovat a poskytl ho k volnému šíření. Odhaduje se, že se tím mohl připravit o asi 7 mld. dolarů. Svůj krok zdůvodnil tím, že nechat si patentovat lék proti obrně by bylo stejné jako „nechat si patentovat slunce“ – jeho odpověď se stala memem. Konec své kariéry strávil intenzivním hledáním vakcíny proti viru HIV. Vydal i několik filozofických knih, je označován za zakladatele „biofilozofie“. Časopis Time ho roku 1998 zařadil mezi 100 nejdůležitějších osobností 20. století.