V historii lidstva hrál Josef Hasner von Artha zásadní roli ve vývoji a vývoji společnosti. Od svého vzniku Josef Hasner von Artha přitahuje pozornost a představivost lidí a inspiruje všechny druhy zážitků, emocí a úvah. Ať už díky svému vlivu na populární kulturu, vlivu ve vědecké oblasti nebo významu ve světové politice, Josef Hasner von Artha zanechal nesmazatelnou stopu v historii. V tomto článku prozkoumáme roli, kterou Josef Hasner von Artha sehrál v průběhu času a jak formoval běh lidstva v různých aspektech.
Josef Hasner von Artha | |
---|---|
poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1867 – 1870 | |
Narození | 13. srpna 1819 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. února 1892 (ve věku 72 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Příbuzní | Leopold Hasner von Artha (sourozenec) |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Hasner von Artha, v českojazyčných dobových pramenech též Josef Hasner rytíř z Arthy (13. srpna 1819 Praha – 22. února 1892 Praha), byl rakouský a český lékař (oftalmolog), vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Jeho bratrem byl Leopold Hasner von Artha, rakouský politik, ministr a krátce i předseda vlády Předlitavska. Josef Hasner vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde roku 1842 získal titul doktora všeobecného lékařství. Roku 1843 nastoupil jako asistent k J. N. Fischerovi. Roku 1848 se stal docentem na pražské univerzitě a v roce 1852 mimořádným profesorem. V období let 1853–1854 a roku 1855 zastával funkci děkana lékařského kolegia na lékařské fakultě pražské univerzity. Od roku 1856 zde byl řádným profesorem očního lékařství. Jako pedagog, operatér a autor odborných studií působil až do roku 1883. V roce 1874/1875 byl rektorem pražské univerzity. Po rozdělení univerzity vyučoval na její německé části.
V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (volební obvod Loket – Slavkov – Schönfeld – Bečov – Sangerberg). Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.
Patřila mu usedlost Závěrka v Praze na Smíchově.