Josef Lacina

Dnes je Josef Lacina tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku Josef Lacina vyvolal rostoucí zájem a stal se ústředním prvkem v diskuzi o různých aspektech každodenního života. Ať už na pracovišti, ve vzdělávání, v politice nebo v zábavě, Josef Lacina se ukázal jako relevantní a aktuální téma, které si zaslouží hloubkovou analýzu. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Josef Lacina a prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost.

Josef Lacina
Josef Lacina (1886)
Josef Lacina (1886)
Narození2. srpna 1850
Malín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. června 1908 (ve věku 57 let)
Rožďalovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbenírožďalovický hřbitov
Povoláníspisovatel, básník, učitel a dramatik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Lacina (2. srpna 1850 Malín — 21. června 1908 Rožďalovice) byl český středoškolský profesor, historik, spisovatel, ale i příležitostný básník a dramatik. V letech 1875–95 vyučoval na gymnáziu ve Slaném a z dějin tohoto města čerpal náměty pro řadu článků, studií a historických povídek. Vědecké práce podepisoval svým jménem, beletrii pod pseudonymem Kolda Malínský. Jeho dílo bylo ve své době populární a oceňované pro vlastenectví, vytříbený styl a hluboké znalosti autora.

Na jeho památku je jedna z malínských ulic pojmenována Koldova.

Život

Narodil se 2. srpna 1850 v Malíně u Kutné Hory. V letech 1862–67 studoval na gymnáziu v Hradci Králové, poté přešel na pražské akademické gymnázium. Roku 1871 byl přijat na filosofickou fakultu, kde vystudoval historii.

V roce 1875 nastoupil jako suplující učitel na piaristickém gymnáziu ve Slaném. Od roku 1877 pracoval krátce v téže pozici na gymnáziu v Kutné Hoře, ale již následujícího léta se vrátil do Slaného, kde mezitím místní gymnázium převzalo do správy město a Lacina byl přijat jako řádný učitel. Pobyt zde jej velmi ovlivnil – z bohatých dějin Slaného čerpal zdroje pro množství odborných i uměleckých textů.

Roku 1895 se stal profesorem na c. k. vyšší reálce v Praze a zároveň konzervátorem c. k. ústřední komise pro okresy Louny, Rakovník, Podbořany a Slaný. Většinu času věnoval vyučování, výzkumu a literární tvorbě; veřejného dění se neúčastnil.

Zemřel 21. června 1908 v Rožďalovicích a byl pohřben na místním hřbitově.

Dílo

Josef Lacina byl autorem řady odborných článků, studií a historických povídek, ale příležitostně psal i humoresky, básně a divadelní hry. Jeho povídky byly ve své době oblíbené u čtenářů a oceňované pro vlasteneckou vroucnost a slohovou dokonalost, i když kritika nacházela i nedostatky (např. přílišnou rozvláčnost, nedostatečný důraz na psychologii postav). Projevují se v nich autorovy odborné znalosti a badatelská pečlivost. Inspirovala jej regionální historie Slaného, podobně jako Zikmunda Wintra Rakovnicko. Vědecké práce podepisoval vlastním jménem, beletrii pod pseudonymem Kolda Malínský.

K jeho prvním pracím patří básně (Růže srdce, Znělka), zveřejněné ve Světozoru r. 1872. O rok později napsal komedie Tatínkovy juchty a Sultánova smrt. K jeho dalším časopisecky vydaným pracím patří např.:

  • Matějové z Matějova (Svobodný občan 1876), humoreska
  • Lesní růže (Světozor 1876), historická povídka
  • O posvícení (Koleda 1877), historická povídka
  • O vývoji českého školství (Škola a obec 1878), historické pojednání
  • O zajících a žábách (Svity 1880), báseň
  • O Vršovcích (program slánského gymnázia 1881)
  • Škola ve Slaném (program slánského gymnázia 1882)
  • Požár ve Slaném r. 1634 (Osvěta 1882), historická studie
  • Polské kněžny na trůně českém (Slovanský sborník 1883), přeloženo i do polštiny

Knižně vyšly např.:

  • Lidiada : komický epos ve třech odděleních (1874), parodie na Homérovy básně
  • Amazonka na útěku (historická veselohra, po r. 1881)
  • Kronika : historické obrázky Koldy Malínského (1883–4)
  • Paměti královského města Slaného. Díl I., Za svobody i v porobě (1885)
  • Ze starých pamětí (1887), formou kroniky vyprávěné příběhy z počátku třicetileté války, kdy se město Slaný přidalo ke stavovskému povstání a po jeho porážce bylo přísně potrestáno. Kritika knize vyčítala šablonovitost a nedostatečnou psychologii postav a přílišnou rozvláčnost.
  • Slanské obrázky : historické povídky (1890)
  • Česká kronika (1893 s reedicemi), rozsáhlé populárně naučné dílo
  • Obecná kronika, čili, Vypravování o národech vzdělaných od dob nejstarších až po naše časy (1898–1903)
  • Maria z Magdaly : dějepisný obraz z dob Kristových (1901)

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Sedlec
  2. ↑ a b c d e Denní zprávy. Národní listy. 1908-06-22, roč. 48, čís. 171, s. 2. Dostupné online . 
  3. ↑ a b c d e f Josef Lacina. Zlatá Praha. 1886-03-05, roč. 3, čís. 12, s. 187. Dostupné online . 
  4. ↑ a b † Spisovatel Josef Lacina (Kolda Malínský). Národní politika. 1908-06-22, roč. 26, čís. 172, s. 4. Dostupné online . 
  5. ↑ a b VÍTĚZNÝ, V. Ze starých pamětí. Literární listy. 1888-04-16, roč. 9, čís. 9, s. 149. Dostupné online . 
  6. ↑ MALÍNSKÝ, Kl. Sestina. Světozor. 1872-06-14, roč. 6, čís. 24, s. 278. Dostupné online . 
  7. ↑ Podle seznamu prací v NK ČR

Literatura

  • FORST, Vladimír a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 2/II (K–L). Vyd. 1. Praha: Academia, 1993. 1377 s. ISBN 80-200-0345-2.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 15. díl. V Praze: J. Otto, 1900. 1066 s.

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot