Při této příležitosti se chceme ponořit do Josef Trojan (spisovatel), tématu, které ve společnosti vzbudilo velký zájem. Josef Trojan (spisovatel) je již dlouhou dobu předmětem diskusí a sporů, jeho důsledky zasahují do různých oblastí a jeho význam je nepopiratelný. V průběhu historie hrál Josef Trojan (spisovatel) zásadní roli ve vývoji lidstva a ovlivňoval způsob, jakým žijeme, myslíme a chováme se k sobě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Josef Trojan (spisovatel), od jeho původu až po jeho dnešní dopad, s cílem lépe porozumět jeho rozsahu a významu v naší každodenní realitě.
Josef Trojan | |
---|---|
Narození | 10. května 1905 Praha |
Úmrtí | 21. července 1965 (ve věku 60 let) Praha |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | spisovatel, novinář, dramatik, překladatel, herec, dramaturg a kabaretiér |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Trojan (10. května 1905, Praha – 21. července 1965, Praha) byl český herec (Osvobozené divadlo) a později novinář, filmový kritik, scenárista a básník.
Ve dvacátých letech vydal svou první básnickou sbírku Zvon země (1926). Za války Josef Trojan společně s K. Mullerem se podílel na překladu románu Chudí boháči od francouzského autora Prospér Merimmé (1943), napsal knihu Bezstarostné děti (1944), a v roce (1948) mu vyšel román Maminka to řekla.
V roce 1929 se stal členem redakce Práva lidu. Zde působil jako filmový kritik a kulturní referent v letech 1931–1938. Jako novinář přispíval i do periodika Moravský přítel lidu, v letech 1934–1935 byl filmovým referentem týdeníku Čin. Své kritiky a příspěvky podpisoval pod šiframi: jot (Právo lidu), JOT, jt (Čin, Právo Lidu, Moravský přítel lidu). V roce 1933 dostal hereckou příležitost zahrát si v českém filmu Svítání režiséra Václava Kubáska.
Uplatnil se i jako filmový scenárista.
Podle předlohy jeho námětu byl v roce 1938 natočen český hraný film Umlčené rty v režii Karla Špeliny. Podle jeho scénářů byl natočen další film, a to Bláhový sen (1944) pod režií J. A. Holmana. Snímek Předtucha (1944) režiséra Miroslava Cikána s Trojanovým scénářem nebyl dokončen, jeho námět však v roce 1947 přepracoval Otakar Vávra a natočil film Předtucha.
Zemřel roku 1965 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.