V dnešním světě se Joseph Laniel stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už na osobní, profesní, sociální nebo kulturní úrovni, Joseph Laniel upoutal pozornost a vyvolal důležité debaty a úvahy. Jeho dopad byl pociťován v různých oblastech každodenního života, což vyvolalo diskuse o jeho důsledcích a důsledcích. V průběhu let nabral Joseph Laniel různé podoby a vyvíjel se v závislosti na okolnostech a aktuálních trendech a zůstal zásadním tématem pro současnou společnost. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Joseph Laniel a jeho vliv na různé aspekty našeho života a nabídneme podrobné analýzy a poznatky, které vybízejí k zamyšlení a debatě.
Joseph Laniel | |
---|---|
Rodné jméno | Joseph Eugène Henry Laniel |
Narození | 12. října 1889 Vimoutiers |
Úmrtí | 8. dubna 1975 (ve věku 85 let) 16. pařížský obvod |
Místo pohřbení | chapelle funéraire de la famille Laniel |
Povolání | politik a francouzský odbojář |
Ocenění | důstojník Řádu čestné legie |
Politické strany | Republican Centre Demokratická republikánská aliance |
Funkce | prezident Rady ministrů (1953–1954) poslanec francouzského Národního shromáždění |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joseph Laniel (12. října 1889, Vimoutiers – 8. dubna 1975, Paříž) byl francouzský konzervativní politik, v letech 1953–1954 premiér Francie.
Narodil se v bohaté rodině průmyslníků a politiků, jeho otec byl poslancem. Věnoval se nejprve komunální politice, v roce 1932 byl prvně zvolen poslancem parlamentu za Alliance démocratique. V roce 1940 hlasoval pro rozšíření pravomocí maršála Pétaina, ale v roce 1941 se připojil k odboji. Podílel se na založení Conseil National de la Résistance, klíčového odbojového centra, kde reprezentoval pravicové křídlo.
Po válce, v roce 1945, patřil k zakladatelům menší konzervativní strany Parti républicain de la liberté. Roku 1951 založil další stranu Centre National des Indépendants et Paysans. V roce 1951 se prvně stal členem vlády, zaujal nakrátko post ministra pošt. Posléze (1951–1952) byl státním ministrem (funkce blížící se pravomocemi místopředsedovi vlády). Mezi 28. červnem 1953 a 18. červnem 1954 byl předsedou vlády. Rezignoval po francouzské porážce u Dien Bien Phu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Laniel na anglické Wikipedii.