Jovan Hadžić
V dnešním světě nabývá Jovan Hadžić na významu v různých oblastech společnosti. Od politiky po technologii, přes kulturu a ekonomiku se Jovan Hadžić stal tématem neustálých diskusí a obecného zájmu. Jeho důsledky a důsledky jsou rozmanité a jeho vliv je patrný na všech úrovních, přímo i nepřímo ovlivňuje životy lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jovan Hadžić a analyzujeme jeho dopad na současnou společnost, stejně jako možná řešení a alternativy k řešení jeho problémů.
| Jovan Hadžić | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. září 1799 Sombor |
| Úmrtí | 4. května 1869 (ve věku 69 let) |
| Místo pohřbení | Hřbitov Nanebevzetí Panny Marie v Novém Sadu (45°15′21″ s. š., 19°49′46″ v. d.) |
| Povolání | spisovatel |
| Politická strana | Serbian National Liberal Party |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jovan Hadžić (v srbské cyrilici Јован Хаџић, pseudonymem Miloš Svetić/Милош Светић, maďarsky János Hadzics, 8. září 1799, Sombor, Rakousko - 4. května 1869, Novi Sad, Rakousko) byl srbský vzdělanec, zakladatel Matice srbské. Byl rovněž i členem Srbské učené společnosti a Společnosti srbské slovesnosti.
Známý byl také jako nejprve spolupracovník, a později oponent Vuka Karadžiće. Odmítal jeho jazykovou reformu, založenou na fonetickém pravopisu srbštiny. Hadžićova kritika Vuka Karadžiće přivedla k iniciativě Đuru Daničiće, který následně sepsal dokument Boj za srbský jazyk i pravopis, ve kterém předložil argumenty, které nakonec v jazykovědném sporu Karadžiće s Hadžićem rozhodly.
