Dnes je Köppenova klasifikace podnebí tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. S rozvojem technologií a globalizací se Köppenova klasifikace podnebí stal ústředním bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Význam Köppenova klasifikace podnebí překonal bariéry a stal se tématem konverzace po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Köppenova klasifikace podnebí, od jeho historie až po jeho dopad na dnešní společnost. Köppenova klasifikace podnebí je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a jeho relevance bude v nadcházejících letech dále narůstat.
Köppenova klasifikace podnebí je konvenční klasifikace podnebí, která je zároveň nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací podnebí. Jejím autorem je rusko-německý klimatolog Wladimir Köppen. Klasifikace je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k vegetaci. Vznikla již roku 1884 přepracováním tzv. Suppanovy klasifikace a původně byla založena na průběhu ročních izoterem, délce trvání teplot a rostlinstvu a vegetaci. K jejímu přepracování došlo roku 1918 na základě zohlednění většího množství získaných meteorologických dat. Poslední úprava proběhla v roce 1936 ve spolupráci s německým klimatologem Rudolfem Geigerem (někdy je taky proto klasifikace označovaná jako Köppenova-Geigerova klasifikace) a je založena „na teplotním a srážkovém režimu a jeho vlivu na biotu krajiny“.
V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.
Předpokládá se, že do roku 2099 se rozšíří hlavně tropické podnebí (A) a zmenší rozloha pro polární podnebí (E).
V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A, B, C, D, E.