V tomto článku budeme analyzovat Kārlis Baumanis z různých úhlů pohledu, ponoříme se do jeho nejdůležitějších aspektů a poskytneme nové nápady, jak mu lépe porozumět. Kārlis Baumanis je dnes velmi aktuální téma, protože má významný dopad na různé oblasti společnosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme prozkoumat jeho význam v různých kontextech a prozkoumat, jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho se zaměříme na konkrétní aspekty, které možná nebyly plně prozkoumány, s cílem nabídnout úplnější a obohacující pohled na Kārlis Baumanis. Stejně tak představíme různé názory a přístupy, které nám umožní pochopit jeho složitost a vliv v dnešním světě.
Kārlis Baumanis | |
---|---|
Narození | 11. května 1835 Viļķene |
Úmrtí | 10. ledna 1905 (ve věku 69 let) Limbaži |
Povolání | hudební skladatel, básník, hudební pedagog, spisovatel a novinář |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kārlis Baumanis, často uváděn jako Baumaņu Kārlis, tj. s příjmením ve tvaru genitivu plurálu, (11. květen 1835, Viļķene poblíž Limbaži – 10. leden 1905, Limbaži) byl lotyšský hudební skladatel, textař, publicista, básník a satirik. Byl významnou postavou lotyšského národního obrození.
Přestože nezískal hudební vzdělání, složil téměř tři sta vokálních skladeb, z tohoto asi 50 sborových. Jeho vlastenecká píseň Bože, žehnej Lotyšsku (Dievs, svētī Latviju!) z roku 1873 se stala lotyšskou národní hymnou. Jiné jeho písně zlidověly.
V letech 1874–1875 uveřejnil v rižských novinách sérii polemických článků o lotyšské lidové hudbě a stal se tak zakladatelem lotyšské etnomuzikologie.