V tomto článku prozkoumáme dopad Karanténa na dnešní společnost. Od svého vzniku upoutá Karanténa pozornost lidí po celém světě a vyvolává vášnivé a emotivní diskuse. V průběhu let se Karanténa vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a ovlivnil různé aspekty každodenního života. Prostřednictvím této analýzy prozkoumáme roli, kterou Karanténa hraje v kultuře, politice, ekonomice a dalších oblastech, a také její vliv na způsob, jakým lidé vnímají svět kolem sebe. S kritickým a reflexivním pohledem se budeme snažit lépe porozumět dopadu, který Karanténa měla a nadále má na naši společnost.
Karanténa je držení osob nebo zvířat na izolovaném místě za účelem pozorování, zda se u nich projeví příznaky nějakého infekčního onemocnění. Je užívána na lidech nebo nákladech, které přicházejí z regionů ohrožených epidemií.
Slovo karanténa pochází etymologicky z italského slova quaranta (čtyřicet); označení období 40 dnů, po kterou byla na lodích izolována posádka (zdraví i nemocní) bez možnosti vrátit se ke břehu. Původně trvala třicet dní (trentino), ale pak došlo k rozšíření na čtyřicet (quarantino). Tuto proceduru aplikoval od 70. let 14. století Dubrovník, který se tak bránil proti moru. Stejný postup začaly o něco později využívat i Benátky, Janov, Pisa nebo Marseille.
Francouzský výraz quarantaine zachovává i původní význam (asi čtyřicet, okolo čtyřiceti). Totéž platí o italském quarantena/quarantina. V mnoha jazycích je výslovnost podobná jako v češtině, jen s odchylkami v pravopisu; původ slova v nerománských jazycích nebývá, stejně jako v češtině, na první pohled zjevný.
Nejrozšířenější je izolace osob v místě, kde nemoc již propukla, znemožnění osobám cestovat a šířit tak nemoc. Taková karanténa byla uplatněna například v roce 2005 ve městě Etoumbi v Kongu. Dalším příkladem je povinná čtrnáctidenní karanténa v České republice v roce 2020, v období pandemie covidu-19. Původně se toto opatření týkalo pouze občanů České republiky, vracejících se z Itálie. Po neustálém přírůstku nakažených se vláda ČR rozhodla karanténu rozšířit i na občany vracející se z tzv. rizikových oblastí (Číny, Jižní Koreji, Íránu, Španělska, Rakouska, Německa, Švýcarska, Švédska, Nizozemí, Belgie, Velké Británie, Norska, Dánska a Francie). Když i po tomto opatření počet nakažených nadále rostl, nařídila vláda povinnou karanténu všem občanům ČR vracejícím se odkudkoliv ze zahraničí bez výjimky.
Známý je rámcový příběh Dekameronu renesančního spisovatele Giovanniho Boccaccia. Za moru ve Florencii roku 1348 opustí tři mladé ženy a sedm mladých mužů město a během pobytu na venkově si krátí čas vypravováním příběhů. Po čtrnácti dnech se skupina vrací do Florencie. Sám Boccaccio začal psát Dekameron též v roce 1348, když opustil Florencii před morem, který popisuje v první kapitole („Počíná se první den Dekameronu“).
Izolaci a karanténu definuje zákon o ochraně veřejného zdraví:
Karanténními opatřeními jsou: