V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Klášter Fontevrault na naše životy. Od svých počátků až po svou relevanci dnes se Klášter Fontevrault stal tématem velkého zájmu výzkumníků, akademiků a široké veřejnosti. V průběhu let Klášter Fontevrault vyvolal debaty, diskuse a různé pohledy, které obohatily naše chápání tohoto fenoménu. Prostřednictvím této komplexní analýzy se budeme snažit osvětlit různé aspekty Klášter Fontevrault a to, jak utvářela naše životy na různých úrovních. Tento článek bude kompletním průvodcem pro ty, kteří se chtějí ponořit do fascinujícího světa Klášter Fontevrault a pochopit jeho význam v naší současné společnosti.
Klášter Fontevrault | |
---|---|
Klášter Fontevrault | |
Lokalita | |
Stát | Francie |
Místo | Fontevraud-l'Abbaye |
Souřadnice | 47°10′53″ s. š., 0°3′6″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Řád svatého Benedikta |
Založení | 1101 |
Odkazy | |
Kód památky | PA00109109 |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klášter Fontevraud (výsl. ), též odlišným pravopisem klášter Fontevrault, je benediktinský klášter ve vsi Fontevraud-l'Abbaye nedaleko Saumuru v historické části Francie v Anjou (dnešní departement Maine-et-Loire).
Královský ženský klášter byl založen roku 1099 poustevníkem Robertem z Arbrisselu a přijal benediktinskou řeholi. Roku 1106 potvrdil papež Paschalis II. nezávislost dvojitého kláštera na jakékoli církevní a světské autoritě. Ve 12. století patřilo pod Fontevrault asi 100 převorství, v nichž žilo na 5 000 řeholníků a řeholnic.
Abatyše ve Fontevrault měla titul „velkoabatyše“ a bývala jí dcera místní vysoké šlechty či dokonce dcera královská.
Mezi lety 1662 až 1665 zde byla pro své intriky uvězněna, na příkaz Ludvíka XIV., šlechtična Nicole-Anne Constance de Montalais.
V letech 1804-1963 sloužil klášterní areál jako vězení.
Celý rozsáhlý areál kláštera je dokonalou ukázkou stavebního umění doby románské a gotické. Mezi hlavní turistické atrakce patří pohřebiště anglických Plantagenetů, refektář a ložnice. Klášterní kostel pochází z doby románské a jsou v něm dochovány sloupy s vyřezávanými hlavicemi. Křížová chodba je renesanční stejně jako kapitula.
Klášter byl pod ochranou anjouovských hrabat, ze kterých vzešel Jindřich II. Plantagenet, anglický král, zakladatel dynastie Plantagenetů a anjouovské říše. Sídelním centrem její pevninské části pod formální svrchovaností francouzského krále Jindřich udělal nedaleký hrad Chinon, kde také roku 1189 zemřel.