Následující článek prozkoumá dopad Kočka šedá na současnou společnost. Kočka šedá je v průběhu let tématem zájmu a diskusí, které mezi odborníky a širokou veřejností vytváří protichůdné názory. Tato postava/osoba/téma zanechala nesmazatelnou stopu v populární kultuře, politice, ekonomice a mnoha dalších aspektech moderní společnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme osvětlit vliv Kočka šedá v různých oblastech a také prozkoumat jeho relevanci v současném kontextu. Budou se zabývat různými pohledy a předloženy argumenty, které vybízejí k zamyšlení a debatě na toto téma.
Kočka šedá | |
---|---|
Kočka šedá v zoo v Si-ningu | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | kočkovití (Felidae) |
Podčeleď | malé kočky (Felinae) |
Rod | kočka (Felis) |
Binomické jméno | |
Felis bieti Milne-Edwards, 1892 | |
Areál rozšíření
areál rozšíření kočky šedé (zeleně) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kočka šedá (Felis bieti) obývá horské oblasti severovýchodní části Tibetské náhorní plošiny, v nadmořských výškách 2500–5000 m. Jedná se o jeden z nejméně známých druhů kočkovitých šelem.
Jsou to zavalité kočky, podstatně větší než běžná kočka domácí. V zimě mají žlutošedou srst, v létě jsou tmavohnědé. Srst je dlouhá, hustá a má silnou podsadu. Uším vyrůstají na černých koncích štětinky. Na hřbetě a končetinách mají tmavší vodorovné pruhy. Spodní část těla je zbarvena světleji. Tlustý ocas má černé proužky a špičku.
Kočky šedé žijí jen v západní Číně, při severním a severovýchodním okraji Tibetské náhorní plošiny. Vyhledávají travnaté oblasti, křoviny nebo okraje lesů. Přesné početní stavy kočky šedé nejsou známy, nicméně odhad hovoří o asi 10 000 jedincích.
Jsou to samotářská zvířata, aktivní hlavně v noci. V přírodě loví hlavně během soumraku a svítání. Během dne odpočívají v norách umístěných na jižních svazích. Nory samic bývají hlubší.
Páří se od ledna do března, 2–4 koťata se rodí v květnu. Osamostatní se v 6–7 měsících.
Hlavní potravou koček šedých jsou hraboši a pišťuchy (piky). Loví i ptáky, například bažanty.
Kočka šedá je endemický druh žijící jen na relativně malém území v Číně. V minulosti byla lovena pro kožešinu, v současnosti je v Číně chráněná. Také trpí ztrátou svého přirozeného prostředí vlivem přelidnění oblastí, ve kterých žije. V neposlední řadě její stavy poklesly kvůli trávení pik, které jsou v Číně považovány za škodlivý druh, konkurující pasoucímu se dobytku. Piky tvoří důležitou součást jídelníčku koček šedých. Jed použitý k otrávení pik často zabil i kočku, která piku pozřela.
Kočka šedá je jedna z nejméně známých kočkovitých šelem.