Koleda

V dnešním světě má Koleda významný význam v mnoha aspektech našich životů. Od svého dopadu na společnost až po vliv na ekonomiku je Koleda tématem neustálého zájmu výzkumníků, odborníků i laické veřejnosti. Abychom porozuměli jeho rozsahu a relevanci, bude se tento článek zabývat různými pohledy a analýzami na Koleda, zkoumá jeho dopad v různých kontextech a nabízí komplexní pohled na jeho význam v současnosti.

Další významy jsou uvedeny na stránkách koledování a kračun.

Vánoční koleda je píseň s vánoční tematikou. Název je odvozen od obřadních pochůzek o různých svátcích, včetně Vánoc, případně písní o nich zpívaných, též nazývaných koleda.

Historie křesťanských vánočních koled sahá do 13. století, podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi (11811226). Jednou ze zajímavostí je, že v 15. století bylo v Polsku přeloženo hodně koled z češtiny, šlo o koledy Jednoty bratrské. Vánoční koledy se zpívaly původně pouze během doby vánoční, v posledním půlstoletí se však oproti původní tradici zpěvu adventních písní a rorát začaly zpívat již během adventu.

Koledou se též nazývá v některých zemích, zvláště v Polsku, každoroční sbírka, se kterou katoličtí kněží obcházejí farnost, aby si vykoledovali na živobytí.

Slovo „koleda“ je všeslovansky rozšířeno, praslovanština jej přejala z latinského calendae (první den v měsíci) a pohanští Slované slovem koleda označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem.

Reference

  1. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, LEDA, Voznice, 2001, str. 285, podle: V. Machek: Etymologický slovník jazyka českého, 2., opravené a doplněné vydání, Praha, 1968

Literatura

  • ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku. Praha: Šimáček, 1910. Dostupné online. - kapitola Koleda, s. 8-18. 

Související články

Externí odkazy