Koncil

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Koncil. Prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na současnou společnost a možný budoucí vývoj související s tímto tématem. Od svého vzniku až po současnost vzbuzuje Koncil velký zájem v různých oblastech a přitahuje jak odborníky, tak zájemce o lepší pochopení jeho významu. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho mnohé aspekty a to, jak ovlivnil životy lidí. Koncil je bezpochyby téma, které nenechá nikoho lhostejným, a jsme si jisti, že tento článek bude velmi zajímat všechny, kdo se o něm chtějí dozvědět více.

Čtvrtý ekumenický koncil (Chalkedonský) v roce 451 (freska z roku 1876: Vasilij Ivanovič Surikov).

Koncil (z lat. concilium rada, porada) nebo též synod a synoda (z řec. σύνοδος setkání) je církevní sněm biskupů, který má za cíl projednat a urovnat záležitosti týkající se církevní nauky a praxe.

Charakteristika

Ekumenický či všeobecný koncil je biskupský sněm, který se týká celocírkevních záležitostí, místní koncily či synody jsou sněmy všech biskupů dané oblasti, provincie či patriarchátu. Pravoslavní uznávají za všeobecné jen prvních sedm (4. – 8. století) z těch koncilů, které považují za ekumenické římští katolíci.

V katolické a pravoslavné církvi koncil či synoda sestává z biskupů. V anglikánské církvi je generální synoda volena klérem a laiky. V lutherských církvích se užívá slova synoda pro administrativní oblast (ekvivalent diecéze či eparchie) nebo také pro nejvyšší orgán v církvi, složený ze zástupců sborů nebo jiných organizačních složek církve.

Odkazy

Související články

Externí odkazy